Opalování vážně poškozuje kožní mikrobiom

Dovolená je pro spoustu Evropanů dobou spojenou s opalováním. Podle nového výzkumu ale i týden strávený touto aktivitou může poškodit okem neviditelné obyvatele lidské kůže.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Tvoří hradbu, která chrání zranitelné části před vším nebezpečným zvnějšku. Stavebními kameny této struktury jsou nejen lidské buňky, ale také obrovské množství bakterií, hub a virů – všechny tyto mikroorganismy tvoří mikrobiom lidské kůže a chrání ji před vnějšími vlivy.

Tato ochrana je typickou ukázkou symbiózy –⁠ kůže poskytuje organismům skvělé podmínky pro život, a tak si ji chrání. A současně mikrobiom trpí, když je jeho domov vystavený nesnesitelný podmínkám. To se stává například při intenzivním dopadu ultrafialových paprsků ze Slunce, které poškozují DNA v buňkách kůže, způsobují záněty i předčasné stárnutí kůže.

Opalování není jen zábava

O tom, jak opalování poškozuje kůži, se toho ví hodně. Naopak o tom, jak trpí mikrobiom v ní, se toho ví jen málo. Hlavně proto, že takový výzkum je nesmírně složitý vzhledem k závratnému počtu druhů, jež ho tvoří. Mezeru se nyní pokusili vyplnit vědci z univerzity v Manchesteru. Konkrétně studovali, jak moc se mikrobiom mění při intenzivním opalování.

„Na skupině rekreantů jsme prokázali, že jejich chování při pobytu na slunci významně ovlivňuje rozmanitost a složení jejich kožního mikrobiomu,“ uvedla hlavní autorka studie Abigail Langtonová v práci, která vyšla v odborném žurnálu Frontiers in Aging.

„Prokázali jsme, že vznik opálení je spojený s nižším výskytem proteobakterií bezprostředně po dovolené. Mikrobiom všech rekreantů se ale obnovil už několik týdnů poté, co přestali trávit delší čas na slunci,“ doplnila.

Zkoumání kůže

Výzkumníci analyzovali pokožku lidí, kteří se chystali nejméně na sedmidenní dovolenou ve slunečných destinacích. Znovu pak analýzu opakovali první, osmadvacátý a čtyřiaosmdesátý den po návratu turistů domů. 

Kromě toho rozřadili účastníky zájezdu do tří skupin podle toho, jak moc se opálili. „Studie byla provedena na skutečných rekreantech a přináší důležité poznatky o tom, jak může vystavení slunci i během relativně krátkého období vést k akutnímu snížení množství proteobakterií, což snižuje rozmanitost kožní mikrobioty,“ vysvětlil Thomas Willmott, který se na výzkumu podílel.

Proteobakterie, které tvoří velmi důležitou část kožního mikrobiomu, mizely velmi rychle a intenzivně, pozitivní je, že velmi podobnou rychlostí docházelo také k jejich obnově. Po 28 dnech se u všech zkoumaných kožní ekosystém plně regeneroval. „To naznačuje, že vystavení UV záření na dovolené má akutní vliv, ale po návratu do méně slunečného klimatu dochází k relativně rychlému zotavení,“ doplnil Willmott.

Zdravotní problémy na dovolené

Vědci zatím nenašli žádné přímé zdravotní problémy, jež jsou s úbytkem kožního mikrobiomu spojené. Autoři uvádějí, že znepokojivější může být rychlá změna rozmanitosti tohoto ekosystému, která bývá spojena s řadou potíží.

Snížení bakteriálního bohatství kůže bylo například už dříve spojováno s dermatitidou. Kolísání diverzity proteobakterií bylo konkrétně spojeno s kožními problémy, jako jsou ekzémy a lupénka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...