Obří vesmírná „kost“ má zlomeninu. Astronomové popsali, co ji způsobilo

Astronomové popsali pomocí rentgenové observatoře Chandra a radioteleskopů pravděpodobné vysvětlení zlomu v obrovské kosmické „kosti“ v galaxii Mléčná dráha.

Poblíž centra galaxie Mléčná dráha, do níž patří i Sluneční soustava a Země, leží „kosti“. Právě tak vypadají obrovské struktury viditelné v rádiovém spektru. Jednou z největších těchto kostí je útvar s nepříliš dobře zapamatovatelným názvem G359.13, vědci mu proto přezdívají Had.

Jde o typ takzvaného galaktického filamentu – tedy vláknité struktury tvořené magnetickými poli a nabitými částicemi, které se pohybují po spirálách podél těchto magnetických polí.

Částice při svém pohybu vyzařují rádiové vlny, díky nimž je Had detekovatelný pomocí rádiových teleskopů, jako je MeerKAT v Jižní Africe, ale také je může odhalit právě Chandra díky rentgenovým emisím.

Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93.

Zdroj: NASA

Kosmický Had

Tento Had měří na délku 230 světelných let, je tedy dlouhý jako 207 biliard pozemských anakond za sebou. Nový snímek z rentgenového teleskopu Chandra ukazuje, že je „zlomený“. Co mohlo frakturu něčeho tak nepředstavitelně obrovského způsobit?

Zdá se, že „kost“ byla zasažena rychle se pohybující, rychle rotující neutronovou hvězdou neboli pulsarem. Neutronové hvězdy jsou nejhustší známé hvězdy, vznikají při kolapsu a explozi masivních hvězd. Při těchto explozích často vyšlou extrémně silný impuls, který vystřelí vysokou rychlostí do kosmu. Takový impuls může mít délku celých světelných let a obrovskou sílu: v tomto případě dokázal rozbít i výše popsanou „kost“ Mléčné dráhy.

A astronomové teď opravdu objevili rentgenový a rádiový zdroj v místě zlomu, jímž je zřejmě právě pulsar. Kromě něj snímek v oblasti odhalil ještě další zdroj rentgenového záření: může pocházet z elektronů a pozitronů, jež byly urychleny na vysoké energie.

Pulsar podle NASA pravděpodobně narušil „kost“ tím, že částice z něj do ní narazily vysokou rychlostí, což narušilo magnetická pole a pokřivilo to i rádiový signál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...