Oběti domácího násilí mají silně poškozené mozky, ukázala studie

Ženy, které jejich partner opakovaně udeřil do hlavy nebo je škrtil, trpí poruchami paměti a řeči, nebo dokonce záchvaty. Zjistila to australská studie, která ukázala, jak vážné mohou být tyto dopady.

Výzkum porovnával dvě skupiny žen: jedna domácí násilí zažila, druhá nikoliv. „V podstatě jsme zjistili, že ženy s šesti nebo více poraněními mozku nebo škrcením měly horší paměť a hůře se učily než ty ženy, které jejich partner nebil,“ řekla.

Vědci a aktivisté na základě této studie vyzývají k tomu, aby se screening přeživších domácího násilí zaměřil také na vyšetření hlavy, aby tak oběti mohly dostat adekvátní péči. Až 84,2 procenta žen, které se zúčastnily výzkumu a které zažily domácí násilí, utrpělo mírné traumatické poranění mozku nebo otřes mozku.

Riziko neurodegenerativního onemocnění

Ženy ze zmiňované první skupiny vykazovaly podobná poškození mozku jako profesionální sportovci, upozornila vedoucí výzkumu Georgia Symonsová. V roce 2024 zjistili doktoři u dvou žen, které byly mnoho let oběťmi domácího násilí, takzvanou chronickou traumatickou encefalopatii (CTE), která je častá u hráčů amerického fotbalu, hokejistů a dalších sportovců, již jsou během své kariéry vystaveni úderům do hlavy a otřesům mozku. Byly to první dva případy v Austrálii, kdy tuto nemoc dali lékaři do přímé souvislosti s domácím násilím, uvádí deník Guardian, který o výzkumu informoval.

Výzkumník Reidar Lystad z Australského institutu pro inovace ve zdravotnictví, který se zaměřuje na výzkum otřesů mozku při sportu, se domnívá, že přeživší domácího násilí jsou vedle sportovců a vojáků další ohroženou skupinou, jež je náchylnější k neurodegenerativním onemocněním, píše Guardian. „Kromě CTE hrozí také větší riziko propuknutí některých forem demence,“ řekl.

Čím déle trvá domácí násilí, tím větší je riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění, dodal Lystad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...