Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
„Čtyři pilíře osudu“ jsou zcela nevědecká metoda, kterou už přes patnáct set let využívají v Číně k věštění budoucnosti. Na rozdíl od západní astrologie bazi, jak se tato metoda také nazývá, nevychází z pohybu planet a dalších vesmírných těles, ale hlavně z data narození spojeného se základními kosmickými elementy.
Bazi (česky „Čtyři pilíře osudu“) je tradiční čínská metoda věštění, která vychází z data a času narození člověka. Ty se převedou do čtyř „pilířů“ – roku, měsíce, dne a hodiny narození – a každý pilíř je vyjádřen kombinací nebeského kmene a pozemské větve, které symbolizují pět prvků (dřevo, oheň, země, kov, voda) a jejich vztahy.
Výklad se nesnaží předpovědět konkrétní události, ale popisuje vrozené dispozice, povahové rysy, silná a slabá období života a typy energií, které člověka v různých etapách ovlivňují, takže slouží spíše jako mapování životních cyklů a potenciálů než jakéhosi pevného osudu.
I do tohoto tradičního oboru ale vstupuje v posledních letech dramaticky rozsáhle a rychle moderní technologie, konkrétně umělá inteligence (AI). Podle zprávy odborného časopisu MIT Technology Review používají miliony zejména mladých Číňanů čínskou AI DeepSeek pro různě pravidelné konzultace ohledně své budoucnosti. Po chatbotu přitom chtějí, aby jim odpovídal, jako by byl expertem na bazi.
Podle zmíněného článku je hlavní argument finanční: lidští experti na bazi si počítají za jednu věštbu v přepočtu asi patnáct set korun, přičemž DeepSeek je zdarma. Loni v únoru, za jediný měsíc, napočítali vědci z MIT na čínské diskuzní platformě WeChat přes dva miliony příspěvků, kde se objevuje kombinace slov věštění a DeepSeek. Společnost, která DeepSeek provozuje, data neposkytuje, takže není jasné, jak velké je množství Číňanů, kteří se k AI věštcům uchylují.
Nedůvěra poslední generace a iluze kontroly
Podle MIT Technology Review jsou příčiny, proč se mladí Číňané snaží tolik dívat do budoucnosti, spojené s nepříliš uspokojivou současností. Roku 2023 dosáhla nezaměstnanost této skupiny 21 procent, o rok později poklesla sice na šestnáct procent, ale stále je strukturně obrovská.
Není divu, že se mladí Číňané často označují za poslední generaci – ostatně jejich nedůvěru k zítřkům naznačuje také stále od roku 2021 klesající populace a nízká porodnost. Ta dosáhla svého dosavadního dna roku 2023, od té doby sice mírně stoupla, ale stále je hluboko pod hranicí, kdy by začala populace růst.
„V době ekonomické stagnace a nízké míry zaměstnanosti přinášejí duchovní praktiky iluzi kontroly a poskytují útěchu,“ uvedla pro žurnál Tching Kuová, která učí religionistiku na Čínské univerzitě v Hongkongu.
„V sekulární Číně se ale lidé nemohou veřejně věnovat náboženství a spiritualitě. To vedlo k tomu, že se více duchovních praktik přesunulo do soukromí – například na obrazovky počítačů nebo telefonů,“ doplňuje expertka.
Jenom nulová cena ale oblibu DeepSeeku vysvětlit nedokáže. Uživatelé, kteří na sociálních sítích sdílí své zkušenosti a zážitky s AI věštěním, označují zkušenost za velmi autentickou. Výsledky podle nich odpovídají zkušenému lidskému mistrovi, který údajně umí předpovídat kariérní úspěch, zdraví, vztahy a další stránky budoucnosti.
Řadu těchto zkušeností zaznamenává například deník Financial Times nebo analytický magazín Sixth Tone specializovaný na Čínu. Ten získal i reakce několika lidských věštců, kteří projevují nad vzestupem AI znepokojení – hlavně kvůli tomu, že snižuje ceny jejich služeb.
Věštci z mědi a křemíku
Není divu, že v Číně začalo přibývat i komerčních aplikací, které využívají model DeepSeeku a dalších a nabízejí specializované komerční předpovědi na míru tvořené AI. Využívají toho, že zadat správně požadavek pro umělou inteligenci (neboli promptovat) je pro řadu technicky slabších lidí stále ještě příliš složité nebo neintuitivní.
Podnikatelé se ale podle MIT Technology Review obávají, že Čína může jejich snahy narušit – vládě se nemusí líbit příliš spirituální obsah, takže může snadno nařídit blokaci těchto aktivit. Zkouší proto pro stejné účely i západní umělé inteligence, které jsou – zdá se – podobně účinné.
Vědecká redakce otestovala několik AI chatbotů (ChatGPT, Gemini a Grok), všechny dokázaly konstruovat horoskopy tak, že působily věrohodně a v některých modelech dokonce i podobně poeticky, jako by je vytvářel lidský expert. Autora článku například jeden z modelů popsal takto: „Máte přirozené charisma, které přitahuje lidi jako plamen můry“ a doporučil mu: „Travte čas u moře či řek, věnujte se plavání. Voda je pro vás symbolem sebereflexe a disciplíny, kterou potřebujete k usměrnění svého plamene.“
Přitažlivá pseudověda
Na tomto místě je vhodné poznamenat, že bazi je metoda nevědecká a z pohledu vědy tedy nefuknční. Například roku 2015 vyšla v Jižní Koreji studie, která porovnávala výsledky bazi s moderními psychologickými testy. Nenašla přímou statistickou korelaci mezi jednotlivými znaky a osobností.
Z vědeckého hlediska je to tedy pseudověda, protože postrádá objektivní důkazy. Psychologicky však na lidi funguje ze stejných důvodů jako podobné „západní“ metody, které popisují lidskou osobnost a budoucnost.
Jedním z důvodů je takzvaný Barnumův efekt, který se také někdy označuje jako Forerův. Ten říká, že lidé mají tendenci přijímat obecné popisy osobnosti jako velmi přesné a ušité na míru přímo pro ně. Například s obsahem charakteristiky „Máte v sobě oheň, ale někdy se cítíte prázdní“ se ztotožní většina lidí.
Současně ale všechny tyto věštecké metody fungují jako projekční plátno. Analýza člověku poskytne „mapu budoucnosti“, která ho donutí přemýšlet o svém životě v nových souvislostech. Například pokud někomu bazi řekne, že rok 2026 poskytne příležitosti obchodní expanze, může podvědomě nebo i vědomě začít vyhledávat příležitosti, které by jinak přehlédl.
