Obávají se a burcují k aktivitě, ukázal průzkum mezi vědci o klimatu

Experti z různých vědních oborů jsou silně znepokojeni změnou klimatu. Řada z nich už změnila svůj životní styl nebo se zapojili do propagace a protestů a ještě více z nich je ochotno tak učinit v budoucnu. Ukázal to unikátní výzkum.

Studií a výzkumů o změně klimatu vycházejí desítky denně. Toto globální téma ovlivňuje většinu oblastí lidského života, takže to není nelogické. Ale jak na to reagují samotní vědci? Když píší o tom, jak negativně působí emise automobilů, snaží se sami jezdit méně? A jaké emocionální reakce v nich nové informace o oteplování planety vyvolávají?

V samotných studiích se to poznat nedá, tam autoři zachovávají emocionální neutralitu a nepromítají do nich své osobní postoje. Teď to ale popsal jiný výzkum, jehož autory z Amsterdamské univerzity zajímalo právě tohle. Tedy, jak vědci z celého světa vnímají právě probíhající změnu klimatu a jak na ni osobně reagují.

Výsledky studie vyšly v odborném časopise Nature Climate Change. „Změna klimatu představuje pro lidstvo existenční hrozbu,“ konstatuje Fabian Dablander z Institutu pro biodiverzitu a dynamiku ekosystémů, který výzkum vedl. „Abychom zajistili budoucnost, v níž se dá žít, musí si každý z nás položit otázku: Jak mohu v tomto klíčovém okamžiku lidských dějin nejlépe pomoci? Vědci mají dobré předpoklady k tomu, aby se podíleli na řešení klimatických změn nejen prováděním akademického výzkumu. O jejich širší angažovanosti v této problematice se ale ví jen málo. Proto vznikla naše studie, v níž jsme provedli kvantitativní a kvalitativní analýzu průzkumu mezi více než devíti tisíci vědci ze všech oborů, nejen z klimatologie.“

Vědci se změn obávají

Většina respondentů (83 procent) v průzkumu uvedla, že se změny klimatu obává „docela dost“ nebo „hodně“. Naprostá většina z nich (91 procent) je přesvědčena, že ke skutečnému řešení je zapotřebí zásadních změn v sociálních, politických a ekonomických systémech.

Většina respondentů (84 procent) si také myslí, že je třeba výrazně změnit osobní chování a životní styl. Mnoho z nich tvrdí, že sami už provedli významné změny ve svém životním stylu: méně jezdí autem (69 procent), méně létají (51 procent) a přešli na rostlinnou stravu (39 procent). Autoři tato vyjádření nemohli nijak ověřit, jde tedy jen o tvrzení vědců.

Většina oslovených vědců v průzkumu věří, že skupiny klimatických aktivistů mohou přinést pozitivní změny a že by se vědci měli více zapojit do obhajoby klimatu, a dokonce i do protestů. Část respondentů uvedla, že se už zapojila do obhajoby klimatu (29 procent), účastnila se legálních protestů (23 procent) a/nebo se dokonce zapojila do občanské neposlušnosti (10 procent). Přibližně polovina z nich prohlásila, že by byla ochotna se do některé z těchto aktivit zapojit i v budoucnu.

„Vlády a korporace stále dávají prázdné sliby, které ale bagatelizují úroveň změn, které jsou nutné, abychom zabránili klimatickému kolapsu,“ říká profesor psychologie na Kalifornské univerzitě v San Diegu a spoluautor studie Adam Aron. „Tato studie jasně ukazuje, že vědci ze všech oborů jsou velmi znepokojeni a volají po takové zásadní transformaci. Doufám, že to pomůže lidi probudit a zapojit se – vědců, kteří to dělají, je stále více.“

Načítání...

Devět tisíc

Výzkumníci ve své studii vybrali vzorek vědecké komunity tak, že rozeslali cílené e-maily více než 250 tisícům akademických pracovníků. Víc než devět tisíc z nich, kteří nakonec na průzkum odpověděli, pocházelo ze 115 zemí, ze všech akademických oborů a ze všech kariérních stupňů.

Výzkumníci připouštějí možnost, že se průzkumu mohli častěji účastnit vědci, kteří se již zabývali změnou klimatu, což by mohlo ovlivnit míru reprezentativnosti uváděných procentních údajů pro celou vědeckou komunitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 14 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 16 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 18 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...