Novorození megalodoni byli větší než dospělý muž. Živili se svými sourozenci, odhalila studie

Paleontologové využili moderní zobrazovací metody na část „kostry“ pravěkého žraloka megalodona. Vědci zjistili, že při narození musel tento predátor měřit asi dva metry – byl tedy větší než většina dospělých mužů.

Megalodoni byli vrcholovými predátory světových oceánů, vymřeli před přibližně třemi miliony lety. Už dříve se podařilo popsat, že dospělí měřili možná až 15 metrů, ale doposud se nevědělo, jaké rozměry měli, když přišli na svět, tedy jaká byla jejich porodní velikost.

Megalodon, srovnání s člověkem
Zdroj: Scientific Reports

„Tato nová studie je prvním výzkumem tohoto druhu, která nám dává náhled na to, jaké rozměry měli megalodoni při narození, jak se rozmnožovali i jak rostli,“ uvedl hlavní autor práce, chicagský paleontolog Kenshu Shimada.

Co víme o megažralocích

Megalodoni jsou pro vědu velmi zajímavým cílem – ale představují stále větší záhadu. Drtivou většinu jejich pozůstatků totiž tvoří jejich zuby, jinak se z nich zachovalo jen málo. Megalodoni totiž, stejně jako současní žraloci, nepatřili mezi ryby, ale naopak k parybám – neměli tedy kostru tvořenou kostmi, ale chrupavkami. A ty se do současnosti zachovávají mnohem hůř než právě kosti.

Jedním z mála dokladů o tom, jak megalodoni opravdu vypadali, je žebro nacházející se ve sbírkách Belgického královského institutu v Bruselu. Měří sice jen 15 centimetrů, ale už dalo vědcům o pravěkých žralocích spoustu zásadních informací. Odhaduje se, že patřilo asi devítimetrovému exempláři žraloka – podle srovnání se žebry dnes žijících žraloků, kteří byli nějakým způsobem megalodonovi příbuzní.

Vědci na nich objevili pomocí rentgenové analýzy obdobu letokruhů u stromů – těchto vrstev bylo 46, takže žralok zemřel zřejmě právě v tomto věku. Pak paleontologové roky postupně odečítali a pokoušeli se odvodit, jak velký byl žralok v různých dobách svého života. Z této analýzy vyplývá, že novorozenec musel měřit kolem dvou až dvou a půl metru.

Autoři práce odhadují, že megalodon se dožíval nejméně 88 let, možná ale dokonce mnohem déle – u žraloků taková dlouhověkost není ničím výjimečným. Například žralok grónský se dožívá zřejmě až čtyř set let. Vědci si myslí, že megalodoni se i po čtyřicítce věku dále zvětšovali, a to nejméně do 46 let průměrnou rychlostí 16 centimetrů ročně.

Z tak velkých rozměrů při narození vyplývá ještě jeden zajímavý závěr: aby mohlo být mládě tak obrovské, zřejmě se živilo ještě v těle matky svými méně šťastnými sourozenci. Tato praxe nazývaná odborně oofágie je dnes běžná u řady druhů žraloků, od žraloků bílých přes žralouny mako až po liškouny.

Dospělí megalodoni pak konzumovali v podstatě vše, co ulovili, nejčastěji zřejmě mořské savce, jako jsou delfíni, ploutvonožci nebo velryby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...