Novorozenec se nakazil koronavirem už v těle matky. Vědci popsali první takový případ

Lékaři ve Francii popsali první prokázaný případ, kdy se covid-19 přenesl z těhotné ženy na dítě v její děloze. Jde o jediný případ z mnoha zdokumentovaných těhotenství nakažených žen.

Několik dní po porodu se u novorozeného chlapce objevily v mozku záněty; tento stav vznikl poté, co virus pronikl placentou a dítě infikoval ještě před porodem. V současné době se podle lékařů, kteří se o dítě starají, jeho stav výrazně zlepšil.

Tento případ vědci popsali v odborném časopise Nature Communications. Již v minulosti se objevilo několik dětí, které měly po porodu nákazu covidem-19, ale až doposud nebylo zcela jasné, zda se nakazily až při/po porodu, anebo jestli k infekci došlo už v době těhotenství. V tomto případě jsou si ale jistí.

„Bohužel tady nemáme žádné pochybnosti,“ uvedl pediatr Daniele De Luca z pařížské nemocnice Antoina Béclèra. „Lékaři by měli vědět, že se to může stát. Je jasné, že to není časté, ale určitě se to stát může a musíme s tím v klinické praxi počítat,“ dodal lékař.

První případ

Ve Velké Británii, jež patří k nejvíce covidem zasaženým zemím, proběhl nedávno výzkum, který zkoumal všech 244 dětí, jež se narodily matkám s touto nemocí. U 95 procent se nenašlo ani stopy po přítomnosti viru a děti byly ve velmi podobném stavu jako ty narozené zdravým matkám.

Ve francouzském případě přijali třiadvacetiletou rodičku do nemocnice 24. března s horečkou a silným kašlem. Koronavirem se nakazila ve třetím trimestru těhotenství, testy nemoc prokázaly krátce po její hospitalizaci.

Tři dny poté začaly přístroje ukazovat, že se dítě nevyvíjí normálně, a lékaři raději provedli předčasný porod císařským řezem. Dítě pak bylo umístěno na jednotku intenzivní péče, kde ho vědci a lékaři detailně studovali.

Lékaři v jeho krvi i jeho dalších tělesných tekutinách odhalili infekci covidem-19, ale žádné další bakteriální ani virové infekce. Další detailní testy pak prokázaly, že virus se dostal do dítěte z krve matky v placentě.

Je možné, že se totéž stalo už u více případů v minulosti, ale velmi špatně se to prokazuje. „Nepodařilo se to dokázat, protože pro to potřebujeme velké množství vzorků,“ uvedl De Luca. „Je potřeba krev matky, novorozence, pupeční šňůra, placenta, plodová voda – a v době pandemie je opravdu náročné tohle všechno sehnat a analyzovat.“

V tomto případě ale dost času i příležitostí pro studium bylo. Lékaři našli nejvyšší koncentrace viru v placentě – což očekávali. Právě tento orgán je totiž velmi bohatý na receptory, které virus využívá k tomu, aby pronikl do lidských buněk; stejné receptory se nacházejí také v lidských plicích.

Vývoj případu

Zpočátku vypadalo dítě zdravé a vyvíjelo se normálně. Třetí den po porodu se ale začal jeho zdravotní stav zhoršovat a hůře se také krmilo. Začaly se u něj objevovat svalové křeče: trhalo kvůli nim hlavou a krčkem a také propínalo záda. Podobné příznaky se objevují například u zánětu mozkových blan.

Lékaři proto zkontrolovali jeho mozek pomocí magnetické rezonance a zjistili, že se v něm objevila takzvaná glióza, tedy zmnožení gliových buněk. Tento stav je spojený s poškozením nervové tkáně, glie totiž tvoří podporu neuronům a mohou pomáhat v hojení a opravných procesech mozku.

Lékaři se potýkali s tím, že nevěděli, jak přesně chlapce léčit. Při jeho narození totiž ještě neexistovaly žádné procedury, jak k takovým případům přistupovat – šlo o první takový případ. Zvažovalo se nasazení remdesiviru, který byl v té době ještě použitelný jen v experimentálním režimu. Ale protože se dítě rychle zotavovalo samo, nakonec to nebylo zapotřebí.

Lékaři tedy nevyužili žádnou speciální léčbu a stav dítěte se stejně zlepšoval. Poslední mozkové skeny ukázaly, že se jejich hodnoty vrátily téměř k normálu. „Můžete vždycky vidět sklenici jako poloplnou nebo poloprázdnou. Ta špatná novinka je, virus napadl dítě, infikoval ho a způsobil u něj příznaky. Dobrá zpráva je, že se dítě nakonec vyléčilo, je teď klinicky v pořádku,“ komentoval výsledky Da Luca.

Těhotné ženy by to podle něj mělo spíše uklidnit. „Těhotenství je velmi kontrolovaný proces, a když se vám něco takového přihodí, dá se i to kontrolovat. Ve většině případů to dítě nijak nepoškodí. Můžeme udělat spoustu věcí, ale rozhodně nesmíme zavřít oči a předstírat, že se něco takového nemůže nikdy stát,“ dodal.

Upozorňuje ale, že to neznamená, že by na sebe neměly těhotné ženy v době pandemie dávat pozor – mýt si ruce a vyvarovat se rizik infekce je podle něj zcela logické chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...