Nová vakcína proti covidu v testech selhala. Měla se podávat formou spreje

Vědci z Oxfordské univerzity oznámili, že výsledky klinické studie, která testovala novou vakcínu proti covidu-19 podávanou formou spreje, jsou zklamáním. Studie vznikla ve spolupráci s firmou AstraZeneca a byla v ní použita stejná vakcína, která se běžně používá ve formě injekcí.

Studie ukázala, že se na sliznici objevila protilátková odpověď jen u menšiny účastníků. A také systémová imunitní reakce na tuto nosem podávanou vakcínu byla výrazně slabší než u stejné očkovací látky podávané tradičně, tedy injekcí. Jediný pozitivní výsledek byl, že vakcína dobrovolníkům nezpůsobovala žádné zdravotní problémy ani komplikace, uvedli výzkumníci v odborném žurnálu eBioMedicine.

Nová oxfordská studie je první, která se věnovala adenovirové vakcíně aplikovatelné pomocí nosního spreje. Její autoři věří, že by takový postup mohl pomoci při očkování, kdy je zapotřebí co nejrychleji vakcinovat velké množství lidí – tedy například kdyby se objevila nějaká nová, více smrtící varianta covidu nebo jiná pandemie. Současně si vědci od očkování přímo do nosu slibují lepší ochranu.

Zastavit virus při vstupu do těla

Cílem tedy bylo vyvolat silnou slizniční imunitu, která zastaví virus už v okamžiku, kdy se pokusí dýchacími cestami vstoupit do těla. „Podávání vakcín do nosu a dýchacích cest je jedním z nejslibnějších způsobů, jak dosáhnout imunity v dýchacích cestách. To by mohlo zastavit mírné infekce covidem a zabránit tak přenosu viru účinněji než injekčními vakcínami,“ uvedl hlavní manažer tohoto vakcinačního programu Adam Ritchie.

„Výhodou je také to, že se tak můžeme vyhnout použití jehly. Spousta rodičů ví, že nosní spreje se už v některých zemích nabízejí školákům pro očkování proti chřipce,“ dodává Ritchie.

Vakcína funguje podobně jako mRNA vakcíny – také ona se snaží dopravit do buněk informace o tom, před čím se má tělo chránit. Tuto informaci v podobě spike proteinu do buněk přenáší  oslabená verze viru běžného nachlazení (adenoviru), který byl geneticky upraven tak, aby se nemohl v člověku množit.

Do studie bylo zařazeno třicet zatím neočkovaných lidí. Kromě toho vědci zkoumali možnost využití této nosem podávané vakcíny jako posilovací dávky – to vyzkoušeli u dalších 12 lidí, kteří už dříve dostali standardní dvoudávkové schéma vakcíny injekčně.

Zbývá zodpovědět mnoho otázek

„Nosní sprej se v této studii neosvědčil tak dobře, jak jsme doufali,“ popsali své zklamání autoři.  Překvapilo je, jak moc se jejich výsledky lišily od jiných testů podobných očkování v Číně a Indii. „Věříme, že podávání vakcín do nosu a plic zůstává i nadále slibným přístupem, ale tato studie naznačuje, že je pravděpodobné, že se vyskytnou problémy.“

Vědci předpokládají, že hlavní příčinou neúspěchu je fakt, že většinu vakcíny v nosním spreji lidé polknou a ta tak skončí v žaludku. Věří, že by se tomu dalo předejít podáním do plic – právě tuto cestu testovali v Číně.

Další problém spočívá v tom, že věda zatím úplně nerozumí tomu, jak fungují nesmírně složité vztahy mezi různými typy imunitních reakcí v dýchacích cestách a ochranou proti infekci. „Nutně potřebujeme další výzkum, abychom vyvinuli vakcíny, které mohou zablokovat přenos pandemických respiračních virů pomocí bezpečných a praktických způsobů – a to ve velkém měřítku,“ dodal Ritchie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 6 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 7 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 8 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
04:09Aktualizovánopřed 11 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
včera v 14:53

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
včera v 12:41

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
včera v 10:19

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.