Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje miliardy objektů. Včetně těch doposud skrytých

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil rozsáhlý průzkum Mléčné dráhy. Výsledkem je katalog tohoto kosmického objektu, jenž je i domovem lidstva. Tento nový soubor dat obsahuje 3,32 miliardy nebeských objektů, což z něj dělá nejrozsáhlejší katalog tohoto druhu. Data vědci získali z kamery Dark Energy Camera, postavené americkým ministerstvem energetiky, na Meziamerické observatoři Cerro Tololo v Chile. 

Galaxie Mléčná dráha obsahuje stovky miliard hvězd, zářící oblasti, kde se rodí nové hvězdy – ale také obří oblasti skryté pod temnými oblaky prachu a plynu. Je tak masivní, že se stále ještě nepodařilo ji precizně popsat – ale nově zveřejněný soubor astronomických dat Dark Energy Camera Plane Survey (DECaPS2) je k takovému popisu zatím nejblíž.

Práce trvala dva roky a přinesla vědcům více než 10 terabytů dat. Jejich analýza pak ukázala víc než 3,32 miliardy objektů.  Astronomové i veřejnost si mohou obrazový soubor dat prohlédnout zde a ponořit se díky němu do hlubin Mléčné dráhy.

Kosmický kronikář

Do hlubin a tím pádem i do minulosti vesmíru se jako mechanický kronikář podíval přístroj DECam (Dark Energy Camera) na čtyřmetrovém dalekohledu Víctora M. Blanca na Cerro Tololo Inter-American Observatory. Tato soustava mezinárodních astronomických dalekohledů se nachází v Chile v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Odtamtud má přístroj nerušený výhled na jižní část oblohy. 

Katalog ukazuje, že většina hvězd a prachu v Mléčné dráze se nachází v jejím disku – jasném pásu táhnoucím se galaxií – ve kterém leží spirální ramena. Toto množství hvězd a prachu sice vytváří krásné snímky, ale zároveň činí pozorování roviny Galaxie pro vědce dost náročným.

Tmavé mraky prachu, které se táhnou galaxií, totiž pohlcují světlo hvězd a zcela skrývají slabší hvězdy. Světlo z rozptýlených mlhovin ruší jakékoli pokusy o měření jasnosti jednotlivých objektů.

Dalším problémem je obrovské množství hvězd, které se na snímku mohou překrývat a znesnadňují tak oddělit jednotlivé hvězdy od jejich sousedů.

Přes všechny tyto problémy dokázali astronomové nahlédnout za velkou část prachu pohlcujícího světlo. Vědci také použili inovativní přístup ke zpracování dat, který jim umožnil lépe předpovědět pozadí za každou hvězdou. To pomohlo zmírnit vliv mlhovin a přeplněných hvězdných polí na tak velkých astronomických snímcích a zajistit, že výsledný katalog zpracovaných dat bude přesnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...