Není blesk jako blesk. Meteorolog vysvětluje, které jsou nejnebezpečnější

Blesků je celá řada a žádný není stejný. Odlišný je sice každý jednotlivý blesk, ale dělí se do několika základních kategorií.

Blesk je silný elektrostatický výboj, který doprovází světelný efekt. Elektřina procházející kanály výboje rychle ohřívá okolní vzduch, který se zahřeje až na 30 tisíc °C. Vlivem expanze dojde k charakteristickému zvuku.

Zatímco světlo blesku je vidět okamžitě, zvuk hromu k pozorovateli dorazí se zpožděním. Z intervalu mezi bleskem a hromem se dá přibližně určit vzdálenost bouřky od místa pozorování.

Blesky mohou nabývat velmi podivných tvarů i neobvyklých rozměrů. Vždy záleží na konkrétních fyzikálních a klimatických podmínkách. Blesk může trvat i několik sekund.

Blesky vnitřní a do země, kladné a záporné

Primárně dělíme blesky na blesky vnitřní a blesky do země. U vnitřních blesků dochází k výboji mezi jednotlivými oblaky. Ze záporného centra oblaku vychází záporné blesky a z kladného centra blesky kladné.

Mnohem častěji se při bouřce objevují negativní (záporné) blesky, ale pokud dojde k posunutí kladného centra nebo pokud je záporné centrum již vyčerpáno, vyskytují se i blesky pozitivní (kladné). U končící bouřky můžeme kladný blesk dobře odlišit. Když totiž blesková aktivita postupně slábne a najednou se objeví jeden velmi silný blesk, jedná se s velkou pravděpodobností o blesk kladný, který vznikl po vyčerpání záporného centra oblaku.

Pozitivní (kladné) blesky jsou velmi nebezpečné kvůli své síle. Mohou být až desetkrát silnější než blesky negativní (záporné) a jejich trvání může být až desetkrát delší. Navíc mohou udeřit i několik kilometrů od bouřkového oblaku.

Blesky dělíme i podle toho, jak vypadají, například podle rozvětvenosti na čárové a rozvětvené. Čárový blesk je dlouhý elektrický výboj, ke kterému dochází mezi mrakem a zemí nebo mezi dvěma mraky. Jak napovídá jeho název, čárový blesk má tvar jasně svítící čáry, která je zalomená nebo klikatá.

Čárový blesk
Zdroj: Wikimedia Commons

Mívá bílou barvu, může však nabývat i barvy žluté, modré nebo červené. Téměř vždy ho doprovází hřmění. Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený. Výboj rozvětveného blesku se rozpadá do mnoha větví, což bývá dobře viditelné. Jen malé procento větví se dotkne země a většina z nich zanikne v atmosféře.

Rozvětvený blesk
Zdroj: Pixabay

Mezi vzácněji se vyskytující blesky patří blesk perlový nebo stuhový. Perlový blesk – někdy označovaný taky jako blesk čočkový – trvá v porovnání s ostatními blesky nejdéle. Skládá se z jednotlivých svítících kulatých těles, která leží na jedné čáře, podobně jako perly na šňůrce nebo kuličky na růženci. Svítící kuličky blesku se objeví najednou, ale vybuchují a mizí postupně, jedna po druhé, a to za hlasitého zvukového efektu.

Stuhový blesk tvoří několik za sebou následujících rovnoběžných výbojů. Kanál blesku je velmi široký, tím pádem je tento blesk velmi dobře viditelný.

Stuhový blesk
Zdroj: Wikimedia Commons

Dalším z blesků je blesk plošný a pro řadu pozorovatelů může být nezajímavý. Nevidíme při něm totiž samotný kanál blesku, ale jen osvětlený oblak. Vzniká, když elektrický náboj mezi dvěma mraky není dostatečný k tomu, aby vznikl klasický čárový blesk. Vznikne proto pouze doutnavý výboj bez zvukového efektu, hromu. Na obloze je vidět plošný blesk jako rozptýlený světelný záblesk a výsledek vypadá, jako by mrak vzplanul, nebo se ostře vyrýsuje jeho obrys.

Blesk v oblacích
Zdroj: Wikimedia Commons

Do zvláštní skupiny blesků patří takzvané nadoblačné blesky, kterým se taky říká rudý skřítek nebo červený přízrak. Objevují se nad bouřkovými mraky, obvykle ve výškách 50 až 90 kilometrů nad povrchem země a k jejich vyfocení je potřeba citlivá vysokofrekvenční kamera.

Nadoblačné blesky
Zdroj: Martin Popek

Nejvíc blesků na světě se během roku objeví v Jižní Americe, konkrétně ve státě Venezuela. Pomyslné prvenství získalo město Maracaibo u stejnojmenného zálivu, kde se obloha osvítí při bouřkách blesky téměř 250krát za rok. 

Blesky nad jezerem Maracaibo
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...