Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.

Tým 93 odborníků, který je na misi od 8. února, zkoumá úbytek ledu a odtok vody z Larsenova šelfového ledovce na severovýchodě Weddellova moře a východní části Antarktického poloostrova. Kvůli špatnému počasí musela expedice dočasně přerušit práci a ukrýt se s lodí do závětří u Joinvilleova ostrova. V oblasti, která byla v námořních mapách označena jako nebezpečná zóna, posádka objevila ostrov, který v jejich mapových podkladech nebyl. A nenašel se ani v jakýchkoliv jiných mapách.

„Na naší cestě ukazovala námořní mapa oblast s neprozkoumanými nebezpečími pro plavbu, ale z toho nebylo jasné, co to je a odkud informace pochází,“ uvedl Simon Dreutter z AWI. Oblast tak vzbudila Dreutterovu pozornost, neboť je odborníkem na podmořské mapování. Při pohledu z můstku pak s posádkou uviděl něco, co připomínalo špinavý ledovec. Při bližším zkoumání zjistili, že je to zřejmě skála.

Nově objevený ostrov
Zdroj: lfred Wegener Institute/Christian Haas

„Změnili jsme kurz a vydali se tímto směrem. Bylo očividné, že před námi je ostrov,“ popsal objev Dreutter. Ledoborec se k místu přiblížil na 150 metrů.

Posádka následně pomocí senzorů prozkoumala dno i ostrov, k jeho nafocení použila i dron. Výsledkem průzkumu je to, že ostrov je dlouhý 130 metrů a široký 50 metrů, nejvyšší část pak vyčnívá asi 16 metrů nad hladinou.

Ostrov zatím nemá jméno, což se ale po oficiálním registračním procesu změní. Záměrem je, aby se ostrov dostal do map.

Výzkum antarktického dna

Hlavním cílem německého výzkumu je popsat, jak vypadají ekosystémy v antarktickém ledu. Ten totiž rozhodně není jen zmrzlá voda, obývají ho spousty bakterií a dalších mikroorganismů. Vědci by rádi zjistili, jakým způsobem tyto organismy přispívají k uhlíkovému cyklu v Jižním oceánu.

Tento úkol ale vědci provedou až po završení expedice, která má skončit 9. dubna 2026 na Falklandských ostrovech. Odtamtud se ledoborec Polarstern vydá na cestu přes Atlantik a do svého domovského přístavu v Bremerhavenu by se měl vrátit v polovině května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 13 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 20 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 20 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.