Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.

Tým 93 odborníků, který je na misi od 8. února, zkoumá úbytek ledu a odtok vody z Larsenova šelfového ledovce na severovýchodě Weddellova moře a východní části Antarktického poloostrova. Kvůli špatnému počasí musela expedice dočasně přerušit práci a ukrýt se s lodí do závětří u Joinvilleova ostrova. V oblasti, která byla v námořních mapách označena jako nebezpečná zóna, posádka objevila ostrov, který v jejich mapových podkladech nebyl. A nenašel se ani v jakýchkoliv jiných mapách.

„Na naší cestě ukazovala námořní mapa oblast s neprozkoumanými nebezpečími pro plavbu, ale z toho nebylo jasné, co to je a odkud informace pochází,“ uvedl Simon Dreutter z AWI. Oblast tak vzbudila Dreutterovu pozornost, neboť je odborníkem na podmořské mapování. Při pohledu z můstku pak s posádkou uviděl něco, co připomínalo špinavý ledovec. Při bližším zkoumání zjistili, že je to zřejmě skála.

Nově objevený ostrov
Zdroj: lfred Wegener Institute/Christian Haas

„Změnili jsme kurz a vydali se tímto směrem. Bylo očividné, že před námi je ostrov,“ popsal objev Dreutter. Ledoborec se k místu přiblížil na 150 metrů.

Posádka následně pomocí senzorů prozkoumala dno i ostrov, k jeho nafocení použila i dron. Výsledkem průzkumu je to, že ostrov je dlouhý 130 metrů a široký 50 metrů, nejvyšší část pak vyčnívá asi 16 metrů nad hladinou.

Ostrov zatím nemá jméno, což se ale po oficiálním registračním procesu změní. Záměrem je, aby se ostrov dostal do map.

Výzkum antarktického dna

Hlavním cílem německého výzkumu je popsat, jak vypadají ekosystémy v antarktickém ledu. Ten totiž rozhodně není jen zmrzlá voda, obývají ho spousty bakterií a dalších mikroorganismů. Vědci by rádi zjistili, jakým způsobem tyto organismy přispívají k uhlíkovému cyklu v Jižním oceánu.

Tento úkol ale vědci provedou až po završení expedice, která má skončit 9. dubna 2026 na Falklandských ostrovech. Odtamtud se ledoborec Polarstern vydá na cestu přes Atlantik a do svého domovského přístavu v Bremerhavenu by se měl vrátit v polovině května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...