Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.

Osud kakapa, nočního a samotářského papouška, pocházejícího z Nového Zélandu, se díky úsilí vědců vyvíjí pozitivním směrem. Za posledních třicet let se jeho populace v přírodě zvýšila z padesáti na dvě stě jedinců. Díky rekordní úrodě bobulí, které jsou oblíbenou potravou tohoto ptáka, vědci doufají také letos v rekordní počet nově vylíhlých mláďat.

Kakapo soví žije na třech malých odlehlých ostrovech u jižního pobřeží Nového Zélandu. Šance vidět jej ve volné přírodě je však mizivá. Jedná se o majestátního tvora, který se může dožít šedesáti až osmdesáti let a vážit až tři kilogramy. Hlavu má podobnou sovám a jeho tělo pokrývá kropenaté zelené, žluté a černé peří, které barvou napodobuje lesní půdu. „Kakapo má také velmi silnou vůni,“ řekla pracovnice programu Kakapo novozélandského ministerstva ochrany přírody Deidre Vercoeová. „Voní po pižmu a ovoci – je to nádherná vůně,“ dodala.

Příjemná vůně byla však pro papoušky špatnou zprávou, když před stovkami let připluli na Nový Zéland lidé. Zavlečení krys, psů, koček a lasic, stejně jako lov samotnými lidmi a ničení přirozeného lesního prostředí, vedlo k téměř úplnému vyhynutí většiny druhů nelétavých ptáků, kteří v oblasti žili, a to včetně kakapa.

Do roku 1974 nebyl znám žádný žijící jedinec druhu kakapa. Ochránci přírody však pokračovali v pátrání a na konci sedmdesátých let byla objevena nová populace těchto ptáků. Záchrana druhu ale nebyla vůbec jednoduchá.

Zvláštní způsob rozmnožování

Jedním z důvodů, proč populace papouška kakapo roste pomalu, je zvláštní způsob jejich rozmnožování. Mezi úspěšnými snůškami vajec mohou uplynout roky nebo dokonce desetiletí. Rozmnožovací období nastává pouze jednou za dva až čtyři roky v závislosti na úrodě plodů z místních stromů, které tito papoušci milují. Naposledy k tomuto období došlo v roce 2022.

Obrovské množství potravy je zapotřebí k přežití mláďat, ale není přesně známo, jak dospělí ptáci zjistí, že úroda je dostatečně bohatá. „Pravděpodobně sedí v korunách stromů a hodnotí úrodu ovoce,“ řekla Vercoeová. „Když to vypadá, že se schyluje k velké úrodě, nějak se na to naladí,“ vysvětluje.

Když kakapo zhodnotí, že úroda je dostatečná, začnou se dít zvláštní věci. Samci kakapů se usadí ve vyhloubených prohlubních v zemi a vydávají zvučné dunivé zvuky, po nichž následují zvuky známé jako „chings“, které znějí jako pohyb rezavých pružin postele. Hluboké dunění, které je za jasných nocí slyšet po celém lese, přiláká samice do prohlubní, kde mohou snést až čtyři vejce. Samice po vylíhnutí vychovávají mláďata samy, bez přítomnosti samce.

Od ledna mají obdivovatelé těchto ptáků vzácnou příležitost nahlédnout do tohoto procesu prostřednictvím živého přenosu, který ukazuje podzemní hnízdo třiadvacetileté samice kakapa Rakiury na ostrově Codfish. Snesla tři vejce, z nichž dvě jsou oplodněná. Přežití tohoto druhu je tak nejisté, že vejce byla vyměněna za falešná, zatímco skutečná vejce jsou inkubována na speciálním pracovišti.

Jeden z přírodovědců vyměnil jedno z vajec v úterý těsně před jeho vylíhnutím. Samice papouška si během výměny držela od vědce odstup, ale následně se rychle vrátila zpět do hnízda. Mládě se vylíhlo zhruba o hodinu později. Druhé skutečné vejce by mělo být přidáno v nejbližších dnech.

Práce na záchraně

Snad jedinou věcí, která je ještě podivnější než samotný kakapo, je míra úsilí, kterou Novozélanďané vynakládají na jeho záchranu. Zčtyřnásobení populace za poslední tři desetiletí si vyžádalo jejich přesídlení na tři odlehlé pobřežní ostrovy bez predátorů a podrobnou kontrolu každého romantického vztahu těchto papoušků. „Děláme, co můžeme, abychom zajistili, že druh kakapo neztratí genetickou rozmanitost,“ vysvětlila Vercoeová. „Pečlivě to řídíme tak, že na každém ostrově máme ty nejlepší možné páry,“ dodala.

Každý pták má jméno a je sledován pomocí malého batohu s vysílačem. Vzhledem k tomu, že kakapo je stále kriticky ohrožený, není velká šance, že by ochranná opatření byla v dohledné době ukončena.

Pečlivá práce na zachování tohoto druhu se může cizincům zdát podivná. Ovšem jedinými původními suchozemskými savci jsou tam jen dva druhy netopýrů, takže novozélandští ptáci, kteří se vyvinuli před příchodem lidí a predátorů, se stali milovanými národními symboly.

„Nemáme Eiffelovu věž ani pyramidy, ale máme papouška kakapo a kivi,“ podotkla Vercoeová. „Zachránit tyto ptáky je povinností Nového Zélandu,“ dodává pracovnice programu Kakapo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 13 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.