NASA pošle do vesmíru dvě ženské figuríny. Mají otestovat ochranu před kosmickým zářením

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Cílem programu Artemis je návrat člověka na Měsíc poprvé po více než padesáti letech. Na rozdíl od programu Apollo ale tentokrát NASA plánuje, že posádky nebudou jen čistě mužskou záležitostí, na povrchu Měsíce by tak poprvé měla přistát i žena.

Jenže existují důkazy, že ženy jsou vystaveny většímu riziku škodlivých účinků vesmírného záření. Proto pro ně také platí jiné mezní hodnoty radiace než pro muže. Studie vystavení mužů a žen radiaci naznačují vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny u žen, další výzkumy zase zjistily, že vesmírné záření pravděpodobně ovlivňuje funkci jejich reprodukčních orgánů.

Helga a Zohar
Zdroj: DLR

 Problém je, že tento výzkum NASA podcenila. Kvůli tomu má dnes k dispozici jen málo reálných dat, která by se otázce rozdílného vlivu radiace na muže a ženy věnovala. Proto teď, když připravuje vyslání astronautek na Měsíc, hledá způsoby, jak zmírnit účinky vesmírného záření na posádky. Výsledky by mohly pomoct i pro budoucí cesty dál do Sluneční soustavy, například na Mars.

Figuríny Helga a Zohar jsou součástí experimentu MARE, který navrhlo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Experiment bude využívat dvě zcela stejné figuríny ženského těla ke zkoumání vystavení radiaci během letu mise Artemis 1. Ta má připravit půdu pro misi Artemis 2, v jejímž rámci už poletí modul Orion se skutečnými lidmi na Měsíc a zpět (bez přistání), a to možná už v roce 2025.

Ženy ve vesmíru

„Snažíme se přesně zjistit, jak úroveň radiace ovlivňuje astronautky v průběhu celého letu na Měsíc a jaká ochranná opatření by tomu mohla pomoci čelit,“ uvedl Thomas Berger, vedoucí biofyzikální skupiny v oddělení radiační biologie na Institutu leteckého a kosmického lékařství DLR.

Figuríny jsou vyrobeny z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. To vše bude podle DLR sledováno více než deseti tisíci pasivními senzory a 34 aktivními detektory záření. Helga poletí k Měsíci bez ochrany, zatímco Zohar bude mít na sobě ochrannou vestu proti radiaci nazvanou AstroRad. Vyvinula ji americká letecká společnost Lockheed Martin ve spolupráci s  izraelským startupem StemRad.

Lidské tělo čelí v kosmu rovnou několika druhům částic vesmírného záření, jež běžně zachycuje zemská atmosféra. Tato radiace mění molekuly DNA, což může mít negativní dopady na lidské zdraví. Poškození buněk obecně často souvisí s rakovinou.

Naměřená data z obou figurín tak vědcům pomohou lépe popsat nejen rizika této radiace, ale zejména ochranu, kterou by nově vyvinutá vesta ženám přinesla.  

Helgu a Zohar doplní během mise Artemis 1 ještě třetí figurína, která bude sbírat údaje o letovém zrychlení a vibracích. Velitel „Moonikin Campos“ bude sloužit zejména k výzkumu působení dynamických fází letu na lidské tělo, ale současně bude osázen také senzory pro sledování radiace. Cestu absolvuje ve skafandru Orion Crew Survival System, který by měli později využít reální lidští astronauti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...