NASA pošle do vesmíru dvě ženské figuríny. Mají otestovat ochranu před kosmickým zářením

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Cílem programu Artemis je návrat člověka na Měsíc poprvé po více než padesáti letech. Na rozdíl od programu Apollo ale tentokrát NASA plánuje, že posádky nebudou jen čistě mužskou záležitostí, na povrchu Měsíce by tak poprvé měla přistát i žena.

Jenže existují důkazy, že ženy jsou vystaveny většímu riziku škodlivých účinků vesmírného záření. Proto pro ně také platí jiné mezní hodnoty radiace než pro muže. Studie vystavení mužů a žen radiaci naznačují vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny u žen, další výzkumy zase zjistily, že vesmírné záření pravděpodobně ovlivňuje funkci jejich reprodukčních orgánů.

Helga a Zohar
Zdroj: DLR

 Problém je, že tento výzkum NASA podcenila. Kvůli tomu má dnes k dispozici jen málo reálných dat, která by se otázce rozdílného vlivu radiace na muže a ženy věnovala. Proto teď, když připravuje vyslání astronautek na Měsíc, hledá způsoby, jak zmírnit účinky vesmírného záření na posádky. Výsledky by mohly pomoct i pro budoucí cesty dál do Sluneční soustavy, například na Mars.

Figuríny Helga a Zohar jsou součástí experimentu MARE, který navrhlo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Experiment bude využívat dvě zcela stejné figuríny ženského těla ke zkoumání vystavení radiaci během letu mise Artemis 1. Ta má připravit půdu pro misi Artemis 2, v jejímž rámci už poletí modul Orion se skutečnými lidmi na Měsíc a zpět (bez přistání), a to možná už v roce 2025.

Ženy ve vesmíru

„Snažíme se přesně zjistit, jak úroveň radiace ovlivňuje astronautky v průběhu celého letu na Měsíc a jaká ochranná opatření by tomu mohla pomoci čelit,“ uvedl Thomas Berger, vedoucí biofyzikální skupiny v oddělení radiační biologie na Institutu leteckého a kosmického lékařství DLR.

Figuríny jsou vyrobeny z materiálů, které napodobují kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. To vše bude podle DLR sledováno více než deseti tisíci pasivními senzory a 34 aktivními detektory záření. Helga poletí k Měsíci bez ochrany, zatímco Zohar bude mít na sobě ochrannou vestu proti radiaci nazvanou AstroRad. Vyvinula ji americká letecká společnost Lockheed Martin ve spolupráci s  izraelským startupem StemRad.

Lidské tělo čelí v kosmu rovnou několika druhům částic vesmírného záření, jež běžně zachycuje zemská atmosféra. Tato radiace mění molekuly DNA, což může mít negativní dopady na lidské zdraví. Poškození buněk obecně často souvisí s rakovinou.

Naměřená data z obou figurín tak vědcům pomohou lépe popsat nejen rizika této radiace, ale zejména ochranu, kterou by nově vyvinutá vesta ženám přinesla.  

Helgu a Zohar doplní během mise Artemis 1 ještě třetí figurína, která bude sbírat údaje o letovém zrychlení a vibracích. Velitel „Moonikin Campos“ bude sloužit zejména k výzkumu působení dynamických fází letu na lidské tělo, ale současně bude osázen také senzory pro sledování radiace. Cestu absolvuje ve skafandru Orion Crew Survival System, který by měli později využít reální lidští astronauti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...