NASA objevila další měsíc Uranu

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.

Průměr nového měsíce podle odhadu vědců činí sotva deset kilometrů. „Nový měsíc je menší a méně patrný než nejmenší z dříve známých vnitřních měsíců,“ popsal Matthew Tiscareno z vědeckého týmu, který se na objevu podílel. Právě malé rozměry jsou zřejmě důvodem, proč si měsíce nevšimla sonda Voyager 2, která pořídila snímky Uranu zhruba před čtyřiceti lety, ani další dřívější pozorování této planety.

„Žádná další planeta nemá tolik malých vnitřních měsíců jako Uran,“ poznamenal Tiscareno. Podle vědců tak zřejmě počet objevených měsíců není konečný.

Zatím bez oficiálního jména

Nový měsíc zatím nemá oficiální název – ten musí schválit Mezinárodní astronomická unie (IAU). Obvykle však měsíce Uranu dostávají názvy podle jmen postav z her anglického spisovatele Williama Shakespearea nebo z díla anglického básníka Alexandera Popea. Přišel s tím syn objevitele planety John Herschel, který pojmenoval první objevené měsíce tohoto tělesa Ariel, Umbriel, Titania nebo Oberon.

Uran a jeho šest největších měsíců: Puck, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon
Zdroj: NASA

Uran je sedmá planeta od Slunce, od Země je vzdálený 2,6 miliardy až 3,2 miliardy kilometrů, v závislosti na poloze obou planet. Tento ledový obr je čtyřikrát širší než planeta Země a kromě prstenců ho obklopuje i 29 měsíců různé velikosti. Od ostatních planet Sluneční soustavy se Uran liší jedinečnou rotací; otáčí se na bok a kolem Slunce obíhá jako kutálející se míč. Proto se na snímcích zdá, že je Uran obklopený svými prstenci jako střed terče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...