NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.

Obě místnosti byly dokonale dezinfikované. Přísnější pravidla pro sterilitu nikde jinde na Zemi neexistují – na místě se vyráběla kosmická technika, takže jakákoliv forma znečištění ji mohla nevratně poškodit. A přesto americká kosmická agentura v místnostech objevila dva neznámé druhy bakterií.

Tohle se stalo už roku 2007, bakterie dostala jméno Tersicoccus phoenicis, ale až doposud vědci marně zkoumali, jak mohla v pro ni tak nehostinném prostředí přežít. Mezitím zjistili, že se zřejmě navíc dokáže mezi extrémně zabezpečenými a opakovaně dezinfikovanými laboratořemi přesouvat: obě zmíněná místa totiž od sebe leží vzdušnou čarou asi čtyři tisíce kilometrů.

Tersicoccus phoenicis
Zdroj: NASA

Teď konečně, po letech zkoumání, dokázali mikrobiologové vysvětlit, v čem spočívají mimořádné schopnosti této bakterie. V kostce – organismus dokáže hibernovat tak účinně, že vypadá ve všech známých testech jako mrtvý. Jenže se z této katatonie dokáže zase probrat a vrátit k životu.

Potenciální riziko

Schopnost bakterie přežívat v tomto hyperdezinfikovaném prostředí je tak mimořádná, že je pro vědce až znepokojivá. Při kosmických misích je totiž klíčové, aby se na palubu sond, raket, vesmírných lodí a stanice nedostalo nic, co tam nepatří – například právě bakterie schopná se tam množit a způsobit zdravotní nebo technické problémy. Některé druhy bakterií totiž umí rozkládat třeba gumu nebo dokonce plasty.

Právě proto jsou laboratoře, kde kosmická technika vzniká, opakovaně čištěné mnoha způsoby, které by měly mikroby spolehlivě ničit. Jde o mnoho různých cyklů od zahřívání, vysušování, přes chemické čištění, až po ozařování radiací a ultrafialovými paprsky. Po každém takovém „masakru bakterií“ se provedou stěry, které mají odhalit, jestli něco přesto nepřežilo.

Tersicoccus phoenicis tohle všechno nejen přežije, ale ještě navíc unikne předstíráním smrti kontrole. Analýzy ukazují, že tato bakterie naštěstí nepředstavuje žádné riziko. NASA dlouho a tiše bakterii zkoumala, aby teď vědci vydali zprávu o tom, jak tento organismus přežívá ve výše popsaných podmínkách.

Spánek tvrdý, nikoliv věčný

Mikrobiologové tyto bakterie dehydrovali v prostředí, kde se nemohly dostat k žádným živinám. Netrvalo to ani 48 hodin a bakterie „usnuly“ – upadly do klidu připomínajícího smrt, v němž nevykazovaly žádné náznaky života.

Pomyslná čára na monitoru jejich života vydržela rovná dalších sedm dní. Ve svém „spánku“ ignorovaly jakékoliv podněty – jako živá voda z pohádek na ně působilo až vystavení jednomu proteinu. Vědci nicméně zatím netuší, jak dlouho mohou bakterie v tomto stavu hibernovat.

Marsovská hypotéza

Na tomto místě je záhodno vysvětlit, proč se bakterie jmenuje, jak se jmenuje. Název je odvozen od latinského slova tersi, což znamená čistý, řeckého slova coccus, což znamená bobule (nebo kulička), a slova phoenicis. To má svůj původ u sondy Phoenix americké vesmírné agentury, při jejíž výrobě byla bakterie odhalena.

Což vede k logické otázce – mohla se bakterie neviditelná pro skenery dostat na přístroje, které se staly částí modulu Phoenix, který přistál na Marsu? A mohly teoreticky tuto cestu přežít?

Vyloučit se to nedá, k učinění tohoto závěru ale chybí data. Nicméně experti oslovení americkým časopisem National Geographic jsou spíše skeptičtí. Samotná cesta k rudé planetě by ještě mohla být kvůli sterilnosti prostředí přežitelná, ne už tak její povrch, kde působí spoustu faktorů nepříznivých pro život.

Experti pracují ještě s jednou zajímavou eventualitou. Je totiž možné, že tyto bakterie se v laboratořích a tamním extrémně aseptickém prostředí zrodily. Argumentem je, že se nikde jinde nenašly: možná tedy mohly najít nějakou evoluční „skulinu“ a adaptovat se právě na laboratoře.

Praktický dopad výzkumu

Výzkum má celou řadu velmi praktických pozitivních dopadů. Výsledky totiž umožňují laboratoře připravit mnohem lépe na výzvy spojené s dezinfekcí. A to nejen proto, aby nedošlo ke kontaminaci pozemských kosmických sond, které poletí ke hvězdám.

Lidstvo totiž stále častěji dopravuje „opačným směrem“ na Zemi mimozemský materiál, který zkoumá. A v těchto vzorcích jsou mnohdy i molekuly, které obsahují základní stavební kameny života – aktuálně třeba podivná „guma“ z asteroidu Bennu.

Lépe zabezpečené laboratoře pro výzkum takových nálezů totiž mohou potenciálně výrazně pomoci bezpečnosti lidstva a případně ochránit před nebezpečnými látkami dovezenými z hlubokého vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...