NASA má vést miliardář, který dvakrát letěl do vesmíru

Volbou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na post šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je miliardář Jared Isaacman, který podniká ve financích a letectví a sám dvakrát letěl do vesmíru. Na konci léta se stal prvním neprofesionálním astronautem, který vystoupil do volného kosmu.

Jednačtyřicetiletý Isaacman v mládí založil společnost Shift4 Payments, jež se zabývá zpracováním plateb. Později založil firmu Draken International, která provozuje největší soukromě vlastněnou letku bývalých vojenských letounů. Trump jej označil za úspěšného podnikatele, filantropa, pilota a astronauta, když oznámil záměr nominovat rodáka z New Jersey do čela vesmírné agentury.

Vládní úřad pro průzkum vesmíru založený v roce 1958 má více než osmnáct tisíc zaměstnanců, které vede takzvaný administrátor nominovaný prezidentem a schvalovaný americkým Senátem. Aktuálně NASA řídí bývalý senátor a astronaut Bill Nelson dosazený končícím prezidentem Joem Bidenem.

Isaacman bude podle Trumpova prohlášení „motorem pokroku a inspirace“. „Jaredova vášeň pro vesmír, zkušenosti s lety do vesmíru, a odhodlání posouvat hranice objevování, odemykat vesmírné záhady a budovat novou vesmírnou ekonomiku z něj dělají ideální volbu na to vést NASA do skvělé nové éry,“ uvedl nastupující prezident.

Isaacman říká, že se o vesmír zajímal již ve školce, v dospělosti pak podstoupil pilotní výcvik a v roce 2009 vytvořil rychlostní rekord při obletu kolem Země. Poprvé se vydal do vesmíru v roce 2021 jako člen první zcela amatérské kosmické posádky, letos v září vystoupil do kosmu ve výšce asi 730 kilometrů nad Zemí. Oba lety zajišťovala firma SpaceX miliardáře Elona Muska, který se v posledních měsících stal blízkým poradcem Trumpa a jehož vesmírná společnost s NASA úzce spolupracuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...