Nadační fond Neuron končí spolupráci s Janečkem kvůli proslovu na Slavících

Nadační fond Neuron ukončil spolupráci s matematikem a podnikatelem Karlem Janečkem kvůli jeho proslovu při pátečním vyhlášení hudební ankety Český slavík. Janeček mimo jiné kritizoval protiepidemická opatření vlády a případné očkování dětí. Fond se od jeho vyjádření distancoval.

Podle představitelů Neuronu popírá Janeček vědecké důkazy a zejména zlehčuje průběh nemoci covid-19 u dětí. Stanovisko nadační fond publikoval v neděli na svém webu. Janeček v roce 2010 fond Neuron založil.

„Naše poslání je podporovat vědu založenou na faktech, která vede ke zlepšení života a ve které není místo pro nepodložené názory, ideologie nebo domněnky. Jsme nezávislí na jednání nebo názorech jakékoli konkrétní osoby,“ uvedl fond v prohlášení, pod kterým je podepsáno několik vědců, včetně předsedy Vědecké rady nadačního fondu Jana Konvalinky.

„Nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje,“ prohlásil mimo jiné v pátek Janeček. V sobotu sdělil, že sociální zodpovědnost k umění patří. Podle něj je zodpovědné a správné vyjádřit veřejně vlastní názor na tak závažnou věc, jakou je očkování dětí proti nemoci, která jim podle něj přímo nijak neškodí. Janeček za obnovením hudební ankety Český slavík po čtyřech letech stojí.

V čem je podle Neuronu problém

Fond poukázal na to, že v poslední době sílí Janečkovy mediální aktivity, ve kterých Neuron zmiňuje. „K tomu správní rada uvádí, že pan Janeček o fondu nerozhoduje a na jeho chod nemá žádný vliv. Je pouze historickým zakladatelem a do letošního roku jedním z desítky mecenášů,“ uvedl fond.

Janečkovy názory jsou podle prohlášení fondu soukromé a v případě vakcinace jsou v příkrém rozporu s poznáním nejlepších vědců, se kterými Neuron spolupracuje. „Vzhledem k jeho prohlášením není další spolupráce mezi NF Neuron a Karlem Janečkem možná,“ dodal fond, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku a od roku 2010 ocenil téměř stovku vědců a vědkyň.

Výhrada Novy

Na Janečkův proslov reagovala v sobotu také televize Nova, která vyhlášení Českého slavíka v přímém přenosu vysílala. Uvedla, že bude muset s právníky hledat cestu, zda lze při dnešní mediální legislativě předejít v budoucnu podobným excesům, které se podle ní odehrály.

Televize uvedla, že do složení hostů či do obsahu jejich projevů nezasahuje. „Zároveň se tímto pořadem potvrdil trend, který nabývá na intenzitě, kdy jedinec nebo společnost produkuje nebo vyrábí pořad, v jehož rámci prezentuje svoje politické či společenské názory,“ dodala Nova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 24 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...