Na univerzitě v Tel Avivu poprvé vyrobili srdce i s cévním systémem. Na 3D tiskárně

Vědci z univerzity v Tel Avivu ukázali prototyp kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul s pomocí tiskárny 3D. Podle nich jde o významný pokrok v léčbě kardiovaskulárních chorob a prevenci obranné reakce organismu po transplantaci, píše agentura AFP. Podle izraelského tisku však potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty.

Novinářům výzkumníci ukázali nehybné srdce o velikosti třešně plovoucí v tekutině. „Je to poprvé, co bylo s pomocí tiskárny vytvořeno celé srdce s buňkami a cévami. A je to také poprvé, kdy byla použita tkáň a buňky pocházející od pacienta,“ řekl profesor Tal Dvir, který výzkum vedl.

Orgán má velikost králičího srdce a ještě není funkční. Dvir ale sdělil, že „vytištění“ lidského srdce předpokládá využití stejné technologie. „Musíme tištěné srdce dále rozvíjet. Je potřeba, aby buňky měly schopnost čerpat krev. Teď se dokážou smršťovat, ale je třeba, aby pracovaly společně. Doufáme, že uspějeme a dokážeme, že je naše metoda účinná a prospěšná,“ řekl Dvir.

Nahrávám video

Zvětšit a implantovat

Dalším krokem jeho výzkumu bude vytvořit v laboratoři srdce o velikosti hlodavčího a „naučit“ ho chovat se jako skutečné srdce. V dalším stadiu se pak počítá s transplantací tohoto orgánu zvířatům a otestováním funkčnosti.

Podle izraelského tisku potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty, pokud se to vůbec podaří. Přesto se tento objev označuje za milník v transplantační medicíně.

Tkáň se „tiskla“ už dříve, než se začala používat technologie 3D, avšak nebyly v ní cévy. „Je to první případ, kdy někdo úspěšně navrhl a vytiskl celé srdce obsahující buňky, cévy, srdeční komory a předsíně,“ prohlásil Dvir.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...