Na severu Čech žije unikátní populace užovky stromové

Nahrávám video

Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové. Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. Je to jako najít živou fosilii, míní přírodovědci z Akademie věd ČR.

Genetické analýzy odhalily, že část jedinců z nalezené populace užovky patří k západní genetické linii, na rozdíl od všech ostatních populací v Česku, které spadají do linie východní. „Populace tak obsahuje genetickou rozmanitost obou hlavních linií tohoto druhu, což z ní činí výjimečný případ v celé Evropě,“ uvedl vedoucí týmu genetiků z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd Petr Kotlík.

Nález je první svého druhu v České republice a teprve druhý v celé Evropě. Podobné genetické spojení bylo zatím známé jenom z jediné lokality v jižním Bavorsku. Každá z linií užovky stromové se vyvíjela v odlišném prostředí – západní v oblasti s atlantickým klimatem, východní v kontinentální nebo středomořské Evropě.

Mládě užovky stromové ze severních Čech
Zdroj: AV ČR

Jejich současné spojení v jediné populaci je podle vědců dobrá zpráva: může například znamenat větší schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám, které plazy ohrožují. Přírodní výběr totiž může „pracovat“ s genetickým materiálem z obou klimatických zón a využít je pro rychlejší a účinnější adaptaci.

„Je to jako najít živou fosilii – genetickou paměť doby, kdy užovka stromová žila mnohem severněji než dnes, a obě linie se tak mohly potkat,“ uvedl Kotlík. Taková genetická výbava spolu s polohou této populace na severním okraji výskytu může podle něj v budoucnu sehrát roli přirozeného startovacího bodu pro další šíření druhu v době klimatické změny, doplnil.

Rozšíření užovky stromové v Česku
Zdroj: ISOP

Kriticky ohrožená užovka známá také jako užovka Aeskulapova se vyskytuje v teplých a členitých lokalitách, jako jsou skalnaté svahy, křoviny nebo kamenné zídky, často v říčních údolích. Patří mezi největší hady v Evropě, může měřit až 225 centimetrů.

Živí se především hlodavci a dalšími drobnými obratlovci a pro člověka je zcela neškodná. V současnosti se v České republice vyskytuje jen na několika málo lokalitách. V minulosti ale byla v Evropě rozšířena výrazně více – oblast výskytu sahala až po území dnešního Dánska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 3 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 5 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 8 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.