Na severu Čech žije unikátní populace užovky stromové

Nahrávám video

Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové. Kriticky ohrožený had, jeden z největších hadů v Evropě, zmizel z většiny střední Evropy před několika tisíci lety. Je to jako najít živou fosilii, míní přírodovědci z Akademie věd ČR.

Genetické analýzy odhalily, že část jedinců z nalezené populace užovky patří k západní genetické linii, na rozdíl od všech ostatních populací v Česku, které spadají do linie východní. „Populace tak obsahuje genetickou rozmanitost obou hlavních linií tohoto druhu, což z ní činí výjimečný případ v celé Evropě,“ uvedl vedoucí týmu genetiků z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd Petr Kotlík.

Nález je první svého druhu v České republice a teprve druhý v celé Evropě. Podobné genetické spojení bylo zatím známé jenom z jediné lokality v jižním Bavorsku. Každá z linií užovky stromové se vyvíjela v odlišném prostředí – západní v oblasti s atlantickým klimatem, východní v kontinentální nebo středomořské Evropě.

Mládě užovky stromové ze severních Čech
Zdroj: AV ČR

Jejich současné spojení v jediné populaci je podle vědců dobrá zpráva: může například znamenat větší schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám, které plazy ohrožují. Přírodní výběr totiž může „pracovat“ s genetickým materiálem z obou klimatických zón a využít je pro rychlejší a účinnější adaptaci.

„Je to jako najít živou fosilii – genetickou paměť doby, kdy užovka stromová žila mnohem severněji než dnes, a obě linie se tak mohly potkat,“ uvedl Kotlík. Taková genetická výbava spolu s polohou této populace na severním okraji výskytu může podle něj v budoucnu sehrát roli přirozeného startovacího bodu pro další šíření druhu v době klimatické změny, doplnil.

Rozšíření užovky stromové v Česku
Zdroj: ISOP

Kriticky ohrožená užovka známá také jako užovka Aeskulapova se vyskytuje v teplých a členitých lokalitách, jako jsou skalnaté svahy, křoviny nebo kamenné zídky, často v říčních údolích. Patří mezi největší hady v Evropě, může měřit až 225 centimetrů.

Živí se především hlodavci a dalšími drobnými obratlovci a pro člověka je zcela neškodná. V současnosti se v České republice vyskytuje jen na několika málo lokalitách. V minulosti ale byla v Evropě rozšířena výrazně více – oblast výskytu sahala až po území dnešního Dánska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 4 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.