Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.

Na území dolu ČSA v Ústeckém kraji se hnědé uhlí těžilo víc než sto let. Teď se tam vědci pokoušejí místo uhlí získávat energii jinak – pomocí trávy. Vsadili na ozdobnici obrovskou, která by mohla podle týmu z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem tvořit biomasu vhodnou pro spalování na energii a současně pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě.

Projekt Green Mine neboli Zelený důl kombinuje dvě vlastnosti – ozdobnice je totiž přírodním palivem a ekologickou čistírnou současně. Roste neobvykle rychle až do výšky čtyř metrů a z jednoho hektaru dokáže vyprodukovat desítky tun biomasy s výhřevností, která je srovnatelná s měkkým dřevem či hnědým uhlím.

Ozdobnice obrovská je fascinující. Nejenže produkuje cennou biomasu, ale její kořeny také spolupracují s půdními mikroorganismy a mohou přispívat k přirozenému rozkladu organického znečištění a k prevenci šíření kontaminace do nových lokalit. Pomáháme půdě, aby se sama uzdravila.
Karim Al Souki, UJEP

Vědci na místě teď zkoumají také možnosti, jak půdu dále zlepšit. Jednou z testovaných metod je přidávání biouhlu, tedy materiálu vznikajícího například z odpadních kalů z čistíren odpadních vod. Ten pomáhá zvyšovat obsah uhlíku v půdě a zároveň ho v ní dlouhodobě ukládat. „Půda po těžbě trpí obrovským nedostatkem uhlíku. Tímto způsobem ho do země nejen vrátíme, ale dlouhodobě ho tam zafixujeme, což přispěje i ke zmírňování klimatické změny,“ vysvětluje Josef Trögl z Fakulty životního prostředí UJEP.

Projekt navazuje na další, který podporuje i program NATO, protože rostlina by mohla pomoci s obnovou území zničených po válce. V jeho rámci byla ozdobnice vysázena na několika místech v okolí Chomutova.

Dědictví minulosti

Na místě hnědouhelného povrchového dolu ČSA se uhlí těžilo od roku 1901, do té doby se tam nacházelo Komořanské jezero, které se začalo z důvodu těžby uhlí vysoušet. Do roku 1947 se důl jmenoval Hedvika, pak nakrátko Důl president Roosevelt, od roku 1958 se mu říkalo Důl československé armády (ČSA). Těžba zde úplně skončila roku 2024.

Nahrávám video

Jeho hlavním úkolem bylo dodávat hnědé uhlí pro spalování v elektrárně Ervěnice, která byla za první republiky největší československou elektrárnou. Za druhé světové války zde fungoval zajatecký pracovní tábor. Za roky 1901 až 2006 se na tomto místě vytěžilo celkem 320 milionů tun velmi kvalitního uhlí, odbagrovalo se přitom asi sto padesát milionů metrů krychlových půdy.

Důl se už řadu let rozsáhle rekultivuje, dnes nabízí útočiště pro nečekaně pestré společenstvo rostlin i živočichů, kteří využívají toho, že je území stále ještě částečně nepřístupné a může se tak nerušeně rozvíjet.

Podle vědců z UJEPu tam žije asi 1450 druhů organismů, z čehož více jak sto druhů patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy a více než tři sta druhů do červených seznamů ohrožených druhů. Celkem zde bylo nalezeno zhruba 180 druhů obratlovců, přibližně 830 druhů bezobratlých, 310 druhů rostlin a kolem 130 druhů hub.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 2 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...