Na ISS dorazila loď, s níž se vrátí i uvázlá dvojice astronautů

Vesmírná loď Crew Dragon-9 společnosti SpaceX, která v sobotu odstartovala z floridského kosmodromu, se v neděli večer SELČ připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Kosmické plavidlo přivezlo dvoučlennou posádku, v únoru příštího roku ale odletí se čtyřmi astronauty – na Zemi se v něm vrátí i dva členové neúspěšné mise Starliner od firmy Boeing. Na palubě ISS je nyní jedenáct osob.

Astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Nick Hague a jeho ruský kolega Alexandr Gorbunov vstoupili na palubu orbitálního komplexu nedlouho poté, co se jejich modul ve 23:30 SELČ připojil k stanici. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovali v sobotu večer SELČ.

Mise Crew-9 měla původně na ISS dopravit čtyři astronauty, NASA ale na začátku tohoto měsíce z letu vyřadila dvě astronautky, aby uvolnila místo pro posádku Starlineru – Barryho Wilmorea a Sunitu Williamsovou. Ti odletěli na ISS na začátku letošního června v kosmické lodi Boeingu při jejím prvním testovacím letu s posádkou. Na Zemi se měli vrátit po osmi dnech, původní plán ale narušilo selhání naváděcích trysek lodi.

NASA v srpnu oznámila, že návrat ve Starlineru není pro astronauty dostatečně bezpečný. Před více než třemi týdny pak problémovou loď vrátila na Zemi bez posádky.

Kdyby byla nutná evakuace

Agentura na konci minulého týdne také představila řešení, které má už delší dobu připravené pro případ, že by na ISS došlo k nějaké nečekané krizové situaci a posádka by stanici musela opustit ve spěchu a ve stavu nouze.

Pro takový případ byla v raketě Crew-8 nainstalována navíc dvě sedadla – nouzová. Jsou v zadní části prostoru kabiny a jsou určená právě pro Sunitu Williamsovou a Barryho Wilmorea. Toto řešení bylo jako plán až do okamžiku, kdy na stanici přistál Crew Dragon-9. NASA byla tedy celou dobu připravená na nejhorší scénáře a astronauti měli připravenou bezpečnou „únikovou cestu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...