Na covid už uhynulo několik sněžných levhartů. Vědci zatím nevědí proč

V zoologické zahradě v americké Nebrasce zemřeli v důsledku komplikací spojených s koronavirem tři levharti sněžní. S infekcí se v tom samém zařízení potýkali i dva tygři sumaterští, ti se ale zotavili. Ohniska covidu-19 mezi zvířaty zaznamenaly v USA i další zoologické zahrady – a právě irbisové, jak se sněžným levhartům říká, patří k často zasaženým.

Zoologická zahrada zůstane otevřena veřejnosti a posílí opatření, jež mají zamezit přenosu koronaviru z člověka na zvířata, oznámilo tamní vedení. Testy personálu neprokázaly, že by některý ze zaměstnanců byl pozitivní na covid-19.

Už na začátku října zoologická zahrada v Denveru uvedla, že se nákaza koronavirem potvrdila u jedenácti lvů, dvou tygrů a dvou hyen. V případě hyen to bylo vůbec poprvé, co se u tohoto druhu objevil covid-19.

Podle amerického ministerstva zemědělství se infekce potvrdila u několika zvířecích druhů, většinou u těch, které byly v těsném kontaktu s člověkem s covidem-19. Vědci šíření koronaviru mezi zvířaty zkoumají, ale podle dostupných informací je riziko přenosu viru ze zvířat na lidi nízké, uvádí AP.

U sněžných levhartů už došlo k více případům nákaz, a bohužel i k úhynům. Například na konci října pošel s příznaky koronaviru mladý irbis v Great Plains Zoo v dakotském městě Sioux Falls. Vědci zatím nevědí, proč právě tyto šelmy jsou tak zranitelné.

Doporučuje se, aby lidé nemocní covidem-19 nebyli v úzkém kontaktu se zvířaty, a chránili je tak před nákazou. Problém nebraské zoologické zahrady, kde k úhynům došlo, spočívá v tom, že jde o  takzvanou kontaktní zoo, kde se návštěvníci mohou ke zvířatům dostat dostatečně blízko, takže může virus z člověka na zvíře přeskočit.

Řada zoologických zahrad se už od jara snaží zranitelné druhy savců očkovat pomocí speciálních vakcín určených pro zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...