Mluvit veřejně o vědě vyžaduje odvahu, míní biochemik Konvalinka

Nahrávám video

Cenu Arnošta Lustiga ve středu převzal od prezidenta Petra Pavla biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Podle poroty se nebál zastat svých kolegů a bojoval proti dezinformacím o vakcínách proti covidu-19. „Nějaký druh odvahy potřebujeme všichni a pořád. Je občas obtížné vůbec vystrčit hlavu ven a říkat něco na veřejnosti,“ sdělil Konvalinka v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

„Je to veliké ocenění. Je to věc, kterou si dost dobře vlastně nemůžete ani zasloužit, protože ti předchozí laureáti byli opravdu mimořádné osobnosti, které přežily válku, přežily holocaust, byly ve válečném ohrožení – to je něco, s čím já se vůbec nemohu srovnávat,“ okomentoval Konvalinka s pokorou své ocenění. Cenu Arnošta Lustiga každý rok získá jeden Čech, který se podle organizačního výboru zasloužil o rozvoj celospolečenských hodnot.

Podle poroty laureát představuje hodnoty odvahy a svobody slova. Odvaha je podle Konvalinky ve vědě potřeba, ostatně nejen ve vědě. „Dnes stačí jen říct, že viry existují, vakcíny zachraňují lidské životy, že bychom si měli na viry dávat pozor a chránit se vakcínami, a už dostáváte zleva, zprava,“ říká biochemik.

Podle jeho názoru má tento problém přesah do celé společnosti. „Když se přestaneme být schopni domlouvat na základních (vědeckých) principech, tak se asi těžko budeme schopni domluvit na principech zastupitelské demokracie nebo ústavního systému,“ míní. „Myslím, že demokracie, ve které žijeme, je založena na osvícenských ideálech a na racionalismu. A když tohle ztratíme a začneme důvěřovat emocím a nějakému vůdci, tak o to přijdeme,“ dodává Konvalinka.

Jak sám podotýká, občas mu dochází trpělivost s lidmi, kteří zpochybňují veškeré poznání a hodnoty. „Nevadí mi, když lidé věří hloupostem, já také občas věřím hloupostem, víra je docela hezká věc. Mně vadí uměle vytvářená mlha od lidí, kteří nevěří vůbec ničemu,“ říká biochemik. Takoví lidé se podle jeho názoru úmyslně snaží přesvědčit společnost, že nic není pravda, a chtějí tak „rozleptat“ důvěru mezi lidmi.

České Silicon Valley

O takové atmosféře podle Konvalinky hovoří například jeho kolegové z USA, kteří se kvůli ní v poslední době častěji než dříve poohlíží po kariéře v Evropě. Také na ústav, kde je Konvalinka ředitelem, se do mezinárodních konkurzů minulý týden přihlásili kandidáti i z Harvardu, Stanfordu a dalších světových špičkových univerzit. „Většina z nich potvrdila, že jedním z důvodů, proč k nám přicházejí, kromě toho, že náš ústav je respektovaný a zajímavý, je, že atmosféra v USA a podmínky pro vědu se stávají horšími,“ přiblížil jejich motivaci Konvalinka.

V Česku by podle uznávaného biochemika mohlo vzniknout „malé Silicon Valley“, čímž odkazuje na oblast v USA s vysokou koncentrací významných technologických firem. „Řada ústavů na tom pracuje. Jsem optimista, už jsou investoři, kteří jsou ochotní u nás investovat do start-upů,“ říká.

Potřeba je dle něj větší podpora, „ani ne tak finanční, ale legislativní, větší svoboda, u lidí větší tolerance k neúspěchu, riskování“. „Silicon Valley je především nastavení psychologie, odvaha riskovat, především soutěživost a snaha něco dokázat. Já to u našich mladých kolegů cítím, potřebujeme větší podporu a dokážeme to,“ věří biochemik.

Samotného ho nepřestává udivovat, kolik skvělých nápadů přichází z jeho ústavu. Rýsují se podle něj i některé prakticky využitelné objevy. „Máme tam věci, které se týkají toho, jak dostat geny přímo do buněk, máme vynikající patentované věci, které se tykají radioizotopů, které se používají v medicíně, máme tam velmi zajímavé inhibitory některých nových virů. Nápadů je tam spousta,“ popisuje Konvalinka s nadšením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 16 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 17 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 19 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 21 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.