Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.

Asi dvě stovky makaků na Gibraltaru krmí zaměstnanci tamních úřadů stravou podobné té, jakou mají tito primáti ve volné přírodě v severní Africe, a zakazují turistům, aby jim dávali jídlo. Jenže návštěvníci tohoto maličkého území v jihozápadním cípu Pyrenejského poloostrova, kterých tam každý rok zavítá na 800 tisíc, zákaz porušují. A makakové navíc také jídlo turistům často kradou.

Podle nové studie tvoří potraviny od turistů asi pětinu denního jídelníčku makaků na Gibraltaru. Tato strava ale obsahuje velké množství cukrů či tuků, které jejich metabolismus nedokáže zpracovat. Má také nízký obsah vlákniny, na kterou jsou opice zvyklé.

Chytrá adaptace

Vědci, kteří sledovali makaky na Gibraltaru v letech 2022 až 2024, zjistili, že tito kočkodanovití primáti jedí hlínu, aby se lépe vypořádali s lidskou stravou a také získali živiny, které jim kvůli změněnému jídelníčku chybí.

„Půda je snadno dostupná a může mít účinky, které zmírňují bolesti žaludku způsobené konzumací lidské potravy,“ vysvětlil jeden z autorů studie Sylvain Lemoine z Cambridgeské univerzity. Podle něj ale může půda v jejich případě plnit i funkci projímadla.

Hlína jako detox

„Konzultovali jsme to s vědci a ochránci přírody, kteří studují divoké a polodivoké makaky či makaky v zajetí, abychom zjistili, jestli toto chování u nich také pozorovali,“ řekl Lemoine. „Zjistili jsme ale, že ti konzumují půdu nebo dřevěné uhlí jen zřídka, zatímco gibraltarská populace to dělá běžně,“ dodal.

K detoxikaci a zklidnění trávicího traktu používají makakové na Gibraltaru zejména červený jíl, který se tam hojně vyskytuje. Při několika příležitostech ale vědci pozorovali, jak si dávají do pusy i úlomky asfaltu ze silnice.

Geofagie, neboli pojídání hlíny, je v živočišné říši poměrně rozšířená. Podle zooložky Carmen Hernándezové z madridské univerzity je běžná u savců, ptáků, plazů i bezobratlých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...