Lidští lékaři jsou vůči nemocným méně citliví než umělá inteligence, ukázal pokus

Umělá inteligence se chová k pacientům lépe než lidští lékaři, ukázal menší výzkum. Robot ChatGPT poskytoval nejen kvalitnější informace, ale dokonce byl v odpovědích empatičtější.

Umělé inteligence (AI) by mohly pomáhat při přípravě rozhovorů lékařů s pacienty – tedy ještě než dojde na samotnou komunikaci, stroj by od klienta získal odpovědi na důležité, ale v podstatě rutinní otázky. Na rozdíl od člověka nebude nikdy ve stresu, nebude nevyspalý ani se mu nemůže stát, že mu bude pacient třeba lidsky nesympatický. „Možnosti zlepšení zdravotní péče pomocí umělé inteligence jsou obrovské,“ uvedl doktor John Ayers z Kalifornské univerzity v San Diegu.

Výsledky výzkumu zatím neznamenají, že ChatGPT je lepším lékařem než člověk. Experti varují před tím, aby stroje získávaly zodpovědnost za lidské zdraví, už jen proto, že si AI velmi často odpovědi prostě vymýšlejí, anebo poskytují zcela nepravdivé informace. Pokud by se ale primárně jenom ptaly, toto riziko by nebylo tak vysoké.

Výzkum na internetu

Studie zveřejněná v časopise JAMA Internal Medicine použila údaje z fóra AskDocs na sociální síti Reddit. Jde o místo, kde mohou členové této komunity pokládat lékařské dotazy, na které pak odpovídají ověření zdravotníci. Tým náhodně vybral 195 výměn názorů z AskDocs, kde lékař odpověděl na veřejnou otázku. Původní otázky byly poté položeny modelu jazyka umělé inteligence ChatGPT. Jak dobře robot a člověk odpovídali, pak hodnotila komise složená ze tří profesionálních lékařů – ti přitom netušili, jestli odpověď pochází od lidského lékaře, nebo od stroje. Odpovědi známkovali ve třech kategoriích – podle jejich kvality a podle míry empatie, která v nich byla.

Celkově dala komise v 79 procentech případů přednost odpovědím umělé inteligence před odpověďmi člověka. Odpovědi ChatGPT byly také v 79 procentech případů hodnoceny jako kvalitní nebo velmi kvalitní ve srovnání s 22 procenty odpovědí lékařů a 45 procent odpovědí ChatGPT bylo hodnoceno jako empatické nebo velmi empatické – ve srovnání s pouhými 5 procenty odpovědí lékařů.

Christopher Longhurst z Kalifornské univerzity v San Diegu výsledky shrnul: „Naznačují, že nástroje, jako je ChatGPT, mohou účinně přinášet vysoce kvalitní, personalizované lékařské rady.“

Profesor James Davenport z University of Bath, který se na výzkumu nepodílel, pro britský deník Guardian doplnil: „Článek neříká, že ChatGPT může nahradit lékaře, ale zcela oprávněně vyzývá k dalšímu výzkumu, jestli a jak může ChatGPT pomoci lékařům při vytváření odpovědí.“

Empatický diskutér

Tento program je naprogramován k tomu, aby projevoval vysokou míru empatie, takže pro řadu expertů tyto výsledky nejsou velkým překvapením. Měl ale navíc také tendenci dávat delší a upovídanější odpovědi než lidští lékaři, což mohlo hrát roli v jeho vyšším hodnocení.

  • Empatie neboli vcítění je definováno jako „schopnost vstoupit do situace a emoční polohy jiného člověka a tímto způsobem jej chápat citově i kognitivně“. 
  • Definice empatie zahrnují širokou škálu emočních stavů. Jedná se o emocionální ztotožnění s viděním, slyšením i chápáním jednání jiných osob. Jde tedy o schopnost chápat důvod, příčinu i účel jak verbálních, tak i neverbálních projevů druhých. 
  • Empatie má úzkou souvislost se schopností naslouchat ostatním a umět si dobře vysvětlit, co si myslí a o co usilují.

Studie je sice malá, ale přesto je podle jejích autorů důležitá – umělé inteligence se totiž vyvíjejí natolik bouřlivě, že zatím na rozsáhlejší a dlouhodobější výzkumy zkrátka nebyl čas. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...