Letošní léto se globálně zapíše do dějin jako jedno z nejteplejších

V Česku bylo letošní léto teplotně průměrné – ale to nemůže říct většina jiných zemí. Celkově se totiž léto 2025 zařadí mezi ta úplně nejteplejší v historii měření.

Léto 2025 je za námi, tedy to klimatologické. V tuzemsku skončilo jako teplotně průměrné. Společně s léty 2010 a 2021 se stalo třináctým až patnáctým nejteplejším od roku 1961, nicméně výrazně chladnější bylo oproti loňskému extrémně teplému létu: celkem o 1,4 stupně.

V rámci světa ale patřilo Česko k menšině oblastí, ve kterých léto skončilo jako teplotně průměrné nebo podprůměrné. Globálně se letošní léto podle předběžných údajů stane zřejmě třetím nejteplejším od začátku měření v polovině devatenáctého století.

Horko na západě

V rámci Evropy stojí letošní léto za zmínku především na západě Evropy – jak v Irsku, tak ve Velké Británii šlo o nejteplejší léto v historii měření – zatímco v Irsku činí rozdíl oproti dosud nejteplejšímu létu v roce 1995 necelou desetinu stupně Celsia, pro území Británie je rozdíl podstatně větší, a to 0,37 stupně – což pro tak velké území s dlouhou řadou pozorování je mimořádně velký posun.

Naproti tomu v severní Evropě, která v létě zažila několik mimořádných vln veder vedoucích mimo jiné i k nezvykle teplé vodě na severu Baltského moře, skončilo léto jako celek blízko dlouhodobého průměru, i když poněkud tepleji bylo v severních oblastech Skandinávie, zejména v Laponsku.

Horko na jihu

Na jihu Evropy bylo letošní léto výjimečné především ve Španělsku, kde se teplota téměř vyrovnala rekordní úrovni z roku 2022. Výrazně k tomu přispěla zejména horká vlna v prvních dvou srpnových dekádách, kdy teplotní odchylka dosáhla plus 4,6 stupně Celsia.

Tím tato vlna o desetinu překonala dosud nejintenzivnější vlnu veder z už zmíněného roku 2022. Právě tato horká perioda přispěla také k explozivnímu šíření lesních požárů, které zasáhly během srpna i sousední Portugalsko. To mimochodem zaznamenalo letošní nejvyšší teplotu na evropském kontinentu – už 29. června s hodnotou 46,6 stupně, která se stala novým červnovým rekordem v celé zemi.

Ve Francii pak letošní léto skončilo na třetím místě, k čemuž přispěly hlavně horké epizody během června a srpna. Nový absolutní rekord letos přepsalo Kosovo – 25. července tam teplota vyšplhala na 42,5 stupně. Nový rekord zaznamenalo i Turecko, který byl ale zaznamenán v asijské části. Rovněž 25. července tam naměřili 50,5 stupně. A vůbec poprvé teplota v Turecku přesáhla padesátistupňovou hranici.

Asijské horké léto

Naprosto výjimečné bylo léto ve východní Asii. V Japonsku se stalo nejen nejteplejším v historii, ale mimořádné bylo i velkou odchylkou vůči dlouhodobému průměru už tak teplého třicetiletí 1991–2020 (plus 2,36 stupně Celsia). Navíc byl letos zaznamenán i nový celostátní absolutní rekord 41,8 stupně. Japonsko má za sebou trojici mimořádně teplých sezon, druhé nejteplejší léto totiž bylo předloni a třetí loni. Léto 2025 se stalo nejteplejším i pro obě Koreje a Čínu. V ní byla dokonce poslední čtyři léta čtyřmi nejteplejšími v historii měření.

Na jižní polokouli sice v posledních třech měsících měli zimu, i ta ale přinášela časté vlny velmi teplého počasí. Například konec srpna, tedy konec tamní zimy, přinesl tropické třicítky v Jihoafrické republice, kdy minimálně denní rekordy padaly na většině stanic – maxima výjimečně přesáhla 35 stupňů. Ještě tepleji bylo poslední zimní den v Paraguayi a Bolívii – teploty dokonce přesáhly 40 stupňů. Minimum v paraguayské Filadelfii dokonce nekleslo pod 29,5 stupně – což je jen o dvě desetiny méně než vůbec nejvyšší zimní noční minimum celé jižní polokoule.

Chladné rekordy téměř nepadaly

Léto samozřejmě přineslo i občasné vpády studeného vzduchu, kdy byly přepsány i některé rekordy nejnižších teplot – v Evropě zmiňme hlavně studenou epizodu na začátku třetí srpnové dekády. Studené noci tehdy zažili obyvatelé hlavně ve střední a východní Evropě a také na Balkáně. Četnost dosažení nových studených rekordů je ale oproti teplým rekordům celosvětově mnohonásobně nižší. A ještě dramatičtější rozdíl je u překonávání absolutních rekordů – například v červenci na hlavních světových stanicích nebyl přepsán žádný studený rekord, ale na 217 z nich zaznamenali nový absolutní rekord, tedy nejvyšší teplotu v historii pozorování.

Letošní léto přineslo i četné lesní požáry, kromě už zmíněného Španělska a Portugalska stojí za zmínku zejména masivní požáry v Kanadě, z nichž kouř v některých dnech doputoval až do střední Evropy včetně Česka. Objevily se samozřejmě i vydatné srážky a povodně, kromě nadprůměrných monzunových lijáků a následných záplav, které zasáhly zejména Pákistán, šlo hlavně o tragické přívalové povodně ze 4. července. Ty zasáhly americký Texas a vyžádaly si více než stovku obětí.

Po horkém létě přichází horký podzim

Ačkoliv léto jako sezona skončilo, počasí v řadě oblastí světa zůstává i v těchto dnech ve znamení vrcholného léta. Kromě pokračující vlny veder v Japonsku (padly už skoro tři stovky měsíčních rekordů) bylo v posledních dnech pořádně horko ve východní polovině Středomoří – teploty v Řecku vyšplhaly téměř na čtyřicet stupňů, na letišti v Athénách zaznamenali v polovině týdne minimum 27 stupňů, což znamená nejteplejší zářijovou noc v historii tamního měření.

Naprosto bezprecedentní je ale horká vlna v jihozápadní Kanadě. Ve středu vyšplhalo maximum v Ashcroftu v Britské Kolumbii na 40,8 stupně Celsia což je dosud nejvyšší zářijová teplota naměřená nejen v celé Kanadě, ale současně jde i o podzimní celosvětový rekord pro zeměpisné šířky severně od padesáté rovnoběžky. A další vlnu teplého počasí zažívají zase v jižní Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...