Letošní hurikánová sezona je nečekaně klidná. Loňský rok byl nejtragičtější v dějinách

Na Havaj se blíží hurikán Lane – přímo ji zasáhnout nemá, ale ostrovy jeho dopad přesto pocítí. Jedná se o hurikán, který krátce dosáhl páté, tedy nejsilnější kategorie. Vítr měl průměrnou rychlost přes 250 km/h. Letos jde o jeden z mála takto silných hurikánů, dosud byly u americké pevniny hurikány nečekaně slabé a málo početné.

Ve Spojených státech se sledují dvě oblasti hurikánů – v Atlantickém a Tichém oceánu. Havaj leží v Tichém oceánu, kde se ale hurikány sledují méně intenzivně: míří totiž nejčastěji do oblastí, kde nežijí téměř žádní lidé.

O to zajímavější jsou ale hurikány v Atlantiku – právě odtamtud totiž pronikají nad americký kontinent, kde způsobují značné škody a připravují o životy stovky lidí.

Letošní atlantická hurikánová sezona měla být podle předpovědí amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) mírně nadprůměrně silná – zatím se ale zdá, že se tyto predikce nevyplní. Podmínky v atmosféře i oceánu jsou velmi odlišné od loňského roku, který patřil z hlediska hurikánů k těm nejsilnějším.

Před rokem panovala v Atlantiku situace, která naháněla mnoha lidem oprávněně strach: přinesla deset za sebou jdoucích hurikánů, které vydržely až do podzimu. Podle meteorologů se letošní situace od minulého roku liší v několika ohledech.

Co chybí? To základní

V Atlantiku není dostatek vzdušné vlhkosti, naopak Karibik je spíše plný suchého vzduchu. Chybí také další velmi důležitý faktor, který je zásadní pro vznik hurikánů – dostatečně teplá povrchová voda v oceánu.

Aby mohl hurikán vzniknout, musí se mořská voda ohřát nejméně na 26 stupňů, a to do hloubky 50 metrů. V první polovině srpna byly ale tyto teploty podprůměrné; přitom povrch planety se letos ohřál rekordně.


Letos je také silnější takzvaný střih větru. Meteorologové takto označují rozdílné proudění větru v různých výškách; když různě vysoko vane směr z odlišných směrů, brání to hurikánům v tom, aby vznikaly. Naopak roku 2017, zejména v první polovině srpna, byl střih větru spíše slabý – mohla se tedy formovat oblačnost, která jejich vzniku pomáhá.

Loňský rekord

Letošek je klidný zejména ve srovnání s extrémně bouřlivým a rekordně ničivým rokem 2017. Loňská sezona byla totiž nejničivější v dějinách: první velká bouře se utvořila už v dubnu – to se stalo poprvé od roku 2003.

Co se týká škod, byla loňská hurikánová sezona nejničivější v amerických dějinách. Způsobila škody ve výši 282 miliard dolarů, a výrazně tak překročila do té doby nejhorší rok 2005. Přinesla také zatím nejvíc úmrtí od roku 2005 – zemřelo přibližně 1800 lidí.

Drtivou většinu škod přitom způsobily pouhé tři bouře – hurikány Harvey, Ima a Maria. Celkem dala světu 17 pojmenovaných bouří, 10 hurikánů a 6 silných hurikánů. Společně s rokem 1936 šlo o pátou nejaktivnější hurikánovou sezonu od počátku měření v roce 1851.

Předpovědi se mýlily

V květnu letošního roku vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru vydali předpověď na letošní hurikánovou sezonu: se sedmdesátiprocentní pravděpodobností podle nich měla přinést až 16 silných bouří.

Úřad uvedl, že na 70 procent letos přijde 10–16 silných bouří, které dostanou jména – vítr při nich dosáhne rychlosti nad 63 kilometrů za hodinu. Z nich se pět až devět stane hurikány, u nichž bude vítr dosahovat rychlosti nad 120 kilometrů za hodinu. Mezi nimi bude zřejmě jeden až čtyři hurikány s opravdu ničivou silou, v němž vítr dosáhne rychlosti 178 kilometrů za hodinu. Průměrná hurikánová sezona má přitom 12 pojmenovaných bouří, z nichž se stane 6 hurikánů, včetně tří silných hurikánů.

Výhled atlantických hurikánů na rok 2018
Zdroj: National Oceanic and Atmospheric Administration

Ve zprávě, kterou k tomu NOAA vydala, se uvádělo, že letošní model předpovědi by měl být zatím vůbec nejpřesnější a nejkomplexnější. Vychází z kombinace modelů vzniklých na těch nejsilnějších počítačích planety a satelitních dat i údajů z meteorologických bójí umístěných v oceánu.

Už v červnu se ale začalo ukazovat, že tato předpověď nejspíš nevyjde – a některé další organizace své predikce začaly upravovat. Například Coloradská univerzita vydala 31. května prohlášení, v němž předpověď zkorigovala:

„Snížili jsme naše odhady a nyní věříme, že rok 2018 bude mít přibližně průměrnou aktivitu hurikánů. (…) Většina severního Atlantiku byla během posledních dvou měsíců abnormálně chladná. Východní i střední část Atlantiku jsou také chladnější, než je normální. Očekáváme průměrnou pravděpodobnost silných hurikánů v USA a Karibiku,“ uvedla univerzita.

Jaká bude letošní hurikánová sezona?

Jak letošní hurikánová sezona skončí, není možné předpovídat – stačí jediná silná bouře a může i z relativně klidného období udělat rekordně tragický rok. Podle NOAA letošní hurikánová sezona oficiálně začala 1. června a skončí 1. listopadu. Teprve potom bude možné konstatovat, jaká doopravdy byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 51 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...