Lék proti obezitě v testech překvapil, pomohl nemocným snížit hmotnost

V nové klinické studii vědci testovali, jak účinný je lék proti obezitě. Výsledky jsou podle výzkumu natolik dobré, že by účinná látka mohla být možná ještě letos schválená.

Obezita je jednou z nejhorších epidemií moderní doby. Týká se dospělých i dětí, například v České republice jí trpí asi šestina dětí. Souvisí pak s celou řadou nemocí, od cukrovky po kardiologické problémy. Léčit ji je složité, změnit životní a stravovací návyky člověka může být prakticky nemožné. A na lék se čeká zatím marně, tedy možná jen doposud.

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Medicine totiž naznačuje, že zkoumaný lék v klinické studii opravdu hmotnost snižuje, a to jednak velmi rychle a současně až nečekaně účinně a bez silných vedlejších účinků. Klinická studie společnosti Eli Lilly zjistila, že lidé, kteří lék užívali, za dobu konání studie podstatně zhubli na rozdíl od těch, kteří užívali placebo.

Jak funguje lék na obezitu

Účinná látka, kterou vědci vyzkoušeli, se jmenuje tirzepatid a její hlavní výhodou je, že se už dnes na léčbu využívá. Ví se tedy dobře o jejích možných vedlejších účincích. Lékaři s ní už déle než rok léčí cukrovku druhého typu.

Funguje tak, že v sobě kombinuje dvě uměle vyrobené verze hormonů, které jsou důležité pro řízení metabolismu – GLP-1 a GIP. Jako lék na obezitu to zatím není schválené, ale očekává se, že po úspěchu této studie by jej americké úřady schválit měly, a to zřejmě ještě na přelomu roku. 

Tato studie není jediná, která účinnost látky potvrdila. Už dříve menší výzkumy odhadovaly její účinnost asi na dvacet procent – to je procento hmotnosti, kterou pomohla testovaným lidem shodit. Výzkum zveřejněný v Nature Medicine prokázal ale ještě o něco lepší výsledky.

Vědci v ní testovali, jak budou lidé na lék reagovat, pokud nejprve podstoupí „intenzivní intervenci životního stylu“ – tedy změní svůj životní styl směrem ke zdravějšímu. To bylo spojené se změnou jídelníčku k méně kaloriím a s kvalitním cvičením. Zúčastnilo se jí víc než pět stovek lidí s nadváhou a obezitou, kteří během dvanáctitýdenního programu úspěšně zhubli alespoň pět procent své hmotnosti.

Půlka z nich následně dostala tirzepatid, druhá polovina placebo. Ani lékaři ani léčení přitom netušili, kdo obdržel účinnou a kdo neúčinnou léčbu. Užívali je pak 72 týdnů. 

Účinnost

Na konci studie zhubnula skupina léčená tirzepatidem v průměru o 25 procent, skupina s placebem jen o 4,8 procenta. Obě skupiny přitom začínaly přípravek brát teprve potom, co se změnou jídelníčku a s cvičením zhubly o pět procent – to znamená, že bez léku si lidé většinou nedokázali získané zlepšení udržet. Skupina s placebem dokonce o část získaného úspěchu přišla.

Nežádoucí účinky spojené s lékem byly podobné těm, které se vyskytly už v předchozích studiích: většinou se jednalo o mírné až střední problémy se zažíváním, nejčastěji se jednalo o nevolnost, zvracení a průjem.

Tyto studie mohly sledovat jen krátkodobé vedlejší účinky. Dlouhodobá rizika těchto léků, které by většina pacientů zřejmě musela užívat doživotně, se stále zkoumají, stejně jako jejich další potenciální přínosy. Nedávné studie totiž například zjistily, že jiný testovaný lék na obezitu může snížit výskyt srdečních problémů a onemocnění ledvin u obézních lidí náchylných k těmto stavům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 10 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 12 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 15 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.