Lední medvědi se stále častěji mění v kanibaly, hlásí ruští vědci

Ruští vědci zaznamenávají v posledních letech stále více případů kanibalismu mezi ledními medvědy. Zda to souvisí pouze s klimatickými změnami, není podle Severcovova ústavu ekologie a evoluce jasné.

 „V některých ročních obdobích se nedostává potravy. To pak větší samci napadají samice s mladými,“ uvedl Ilja Mordvincev z ruského Severcovova ústavu. Běžně lední medvědi loví na zamrzlých mořích ploutvonožce, jako jsou tuleni. Protože ale Severní ledový oceán nyní dostatečně nezamrzá, vydávají se medvědi hledat potravu na pevninu.

V posledních měsících se v řadě případů stalo, že se tyto šelmy přiblížily k lidským obydlím, a podle Mordvinceva k tomu dochází stále častěji.

Vědec se domnívá, že medvědi se přizpůsobují rostoucím teplotám, což vede i k případům kanibalismu. K pojídání se navzájem u medvědů vždy docházelo, nynější nárůst je ale podle ruského experta důvod k obavám.

Člověk proti medvědovi

Někteří odborníci to vysvětlují i tím, že jak se rozšiřuje lidská populace do teritorií obývaných medvědy, uniká kanibalismus hůře lidské pozornosti. „Dříve nebylo v Arktidě tolik lidí, aby mohli tolik případů kanibalismu zaznamenat. Nyní taková upozornění nechodí jen od vědců,“ dodal Mordvincev, který zmínil hlášení od těžařů či vojáků. Konkrétní čísla ale nezmínil.

Zdravotní stav ledních medvědů v Rusku hodnotí Mordvincev jako dobrý, ve sledovaných regionech nebyl nalezen žádný mrtvý kus, který by vykazoval jako příčinu úhynu vyčerpání.

Osud medvědů

Historicky se něco podobného stalo také u evropských medvědů hnědých. V minulosti šlo o masožravé obyvatele nížin, jak je ale začínal ovládat člověk, museli medvědi před jeho vlivem ustupovat do stále vzdálenějších oblastí, zejména pak do hor.

Protože v nových oblastech neměli kvůli nedostatku rostlin dostatek kořisti, změnili i stravu. Kvůli tomu dnes většina evropských medvědů žije spíše v horách a většinu jejich potravy tvoří rostliny, masem si přilepšují jen občas.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...