Kriticky ohroženým sviňuchám se narodilo mládě. Přesto mohou brzy vyhynout

Nahrávám video
Zdroj: Sea Shepherd Conservation Society

Říká se jim „kravička“ neboli vaquita. Vědecky správně se jmenují sviňuchy kalifornské a jde o jedny z nejohroženějších zvířat na Zemi. Podle posledních pozorování přežívá zřejmě posledních asi deset zvířat tohoto druhu. Proto jsou přírodovědci a aktivisté nadšení z nového pozorování. Vzácným sviňuchám se totiž prokazatelně narodilo mládě a naděje na zachování druhu stále žije.

Za hrozbou vyhnutí sviňuch stojí dva jiné druhy – smuha MacDonaldova a člověk. Smuha, nazývaná také totoaba, je ryba žijící stejně jako sviňucha ve vodách Kalifornského zálivu. Může měřit až dva metry a je zdrojem „mořského kokainu“.

Tak se přezdívá jejímu vzduchovému měchýři, který je v Číně nesmírně oblíbenou součástí polévky, jež by měla mít až zázračné léčivé účinky, hlavně na krevní oběh a také na plodnost.

Tisíce dolarů za měchýř

Boj proti lovcům smuhy MacDonaldovy je pro mexického biologa Lorenza Rojase Bracha podobný jako boj proti drogové mafii. „Smuha není žádná droga, ale při těch cenách by jí klidně mohla být,“ říká. Za zhruba kilogramový plovací měchýř dostanou totiž rybáři až čtyři tisíce dolarů (přes osmdesát tisíc korun).

Cena, za kterou se pak měchýř prodá konečným zájemcům v Číně, je ještě mnohonásobně vyšší. Při takových výkupních částkách se rybářům vyplatí podstoupit riziko, že budou při lovu smuhy přistiženi.

Smuhy se loví pomocí obřích statických sítí, do nichž se ale chytají také sviňuchy kalifornské. Od roku 2015 se mezi kriticky ohroženými zvířaty ocitla i smuha. A protože za jeden její měchýř si může v Číně říct prodavač v přepočtu asi čtvrt milionu korun, nedá se očekávat, že by se něco zlepšilo – pro chudé mexické rybáře je ulovení jedné smuhy zárukou, že další měsíce budou mít co jíst.

Roku 2017 sice Mexiko tyto speciální sítě zakázalo, lov smuh ale pokračuje dál, byť citlivěji, nebo ještě nelegálněji. Na populaci sviňuch se zákaz nijak pozitivně neprojevil, pokles jejich populace je stabilní. Před dvěma lety Mezinárodní velrybářská komise vyhlásila, že sviňucha kalifornská je ohrožená vymřením.

Dobrá zpráva

Vědci a ekologové sledovali sviňuchy tím nejméně invazivním způsobem, tedy pomocí dronů. Mohou tak nejen monitorovat jejich populaci, ale vidí i případné hrozby v jejich okolí. Navíc tato data kombinují s odposlechy podvodních bójí a pozorováním z palub lodí.

Výsledky průzkumu, který byl proveden v období od května do září letošního roku, a spolupracovalo na něm několik vládních i soukromých agentur, naznačují, že kombinace nejrůznějších ochranných opatření fungují podle plánu. Kromě potvrzení pozorování sedmi až deseti vaquit – což je zlepšení oproti loňskému průzkumu – odborníci spatřili alespoň jedno nebo dvě mláďata, což je úspěch, protože v uplynulých letech žádná nová mláďata vědci nepozorovali.

To zdaleka neznamená, že tento kriticky ohrožený druh je už mimo nebezpečí bezprostředního vyhynutí. Výsledky ale podle zprávy poskytují jiskřičku naděje, že je možné tyto sviňuchy před vyhynutím zachránit. Hlavně ale nasbíraná data ukazují, jaké ze způsobů ochrany jsou nejúčinnější.

„Toto monitorování nám umožňuje upravit naši pracovní strategii a posílit opatření v konkrétních oblastech, abychom dosáhli větší ostražitosti a ochrany,“ uvedla mexická náměstkyně ministra pro biologickou rozmanitost a obnovu životního prostředí Marina Robles Garcíová.

„Ale také nám říká několik věcí: že vaquita je stále tady, že přetrvává, že klesající trend nepokračuje, že existují dokonce jedinci, které jsme několik let neviděli – zjevně tráví čas v jiných oblastech, které jsme nemonitorovali – a že se nadále rozmnožuje,“ dodala.

„Fakt, že se druh nadále rozmnožuje a vypadá zdravě, je nejlepším ukazatelem jeho života, jeho stavu jako druhu, ale také nejlepší výzvou k tomu, abychom pokračovali v našich snahách, naději a společné práci,“ uzavřela politička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...