Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

Nahrávám video

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.

Období studené války byla dobou, kdy mezi sebou bojovaly bez vyhlášení střelby dva mocenské bloky: jeden vedený Sovětským svazem, druhý kolem USA. Oba se snažily porazit svého protivníka na poli diplomatickém, sportovním, ekonomickém i politickém. A také ve vesmíru.

Dlouhou dobu tam tahaly za kratší konec Spojené státy. Sověti dostali jako první do vesmíru družici, zvíře a nakonec i člověka, USA pak za cenu obrovských nákladů dokázaly provést první přistání lidí na Měsíci. Každý krok v dobývání kosmu se nesl ve znamení mocenského soupeření a konfrontace.

Událost, k níž došlo před padesáti lety, proto může vypadat jako velmi nepravděpodobná. Přesto se stala.

Když 15. července 1975 začala mise Sojuz-Apollo, dívali se směrem k nebi nejen fanoušci kosmonautiky, ale i lidé se zájmem o politiku. Sledovali totiž vědecko-politický experiment, který v těch dnech vyvrcholil po třech dlouhých letech náročného plánování. Projekt Sojuz-Apollo totiž odstartovala „kosmická“ smlouva, kterou v květnu 1972 v Moskvě podepsali americký prezident Richard Nixon a předseda Rady ministrů SSSR Alexej Kosygin. Do té doby používaly Washington i Moskva své vesmírné kroky jako bitevní pole, které odráželo rivalitu komunistického a kapitalistického bloku.

Nová smlouva ale slibovala průlom v mezinárodní spolupráci při výzkumu a dobývání vesmíru, kterou projekt Sojuz-Apollo zahájil. Prvotním cílem projektu Sojuz-Apollo bylo vyzkoušet možnosti záchranných operací ve vesmíru.

Ztratit posádku na kosmické misi by bylo totiž pro obě země natolik devastují, že se pragmaticky dohodly: pojďme vyzkoušet, jestli by jedna strana v případě takové katastrofy nemohla přijít té druhé na pomoc. To by ale znamenalo extrémně složitou operaci – setkání a spojení dvou kosmických lodí. To je manévr, který byl považovaný za mimořádně náročný i za normálních okolností, natožpak když se jednalo o dvě zcela odlišné technologie dvou stran, které si nevěřily.

Přípravy na kosmické setkání trvaly roky

Velitelem amerického Apolla se stal trojnásobný astronaut Thomas Stafford, jehož loď Gemini 6 se v prosinci 1965 na oběžné dráze poprvé setkala s plavidlem Gemini 7. Spojovací modul pilotoval Donald Slayton. Třetím členem posádky byl Vance Brand. Sojuzu velel Alexej Leonov, první člověk na světě, který vstoupil do otevřeného kosmického prostoru (v březnu 1965). Doplňoval ho Valerij Kubasov, který v roce 1969 absolvoval první společný let lodí Sojuz 7 a Sojuz 8.

Členové americké posádky, od leva: Donald Slayton, Vance Brand, Thomas Stafford
Zdroj: NASA

Před startem museli vědci na obou stranách vyřešit řadu problémů, především rozdílnou konstrukci Apolla a Sojuzu. Sověti například létali s kabinou naplněnou stlačeným vzduchem, zatímco Američané se stlačeným kyslíkem. Aby bylo možné obě směsi propojit, musel být snížen tlak vzduchu Sojuzu a postaven spojovací modul, ve kterém kosmonauti při přechodu z jedné lodi do druhé strávili určitý čas nutný k aklimatizaci.

Posádky se také musely naučit jazyk kolegů, protože komunikace se vedla v jazyku posluchače – Američané mluvili rusky a Rusové anglicky. Navštěvovali se vzájemně v Houstonu a v Hvězdném městečku, kde se podrobně seznamovali s konstrukcí obou lodí a učili se je řídit.

Členové ruské posádky, od leva: Alexej Leonov a Valerij Kubasov
Zdroj: NASA

Přípravy trvaly více než dva roky. Jako první odstartoval 15. července 1975 ve 13:20 SEČ z Bajkonuru Sojuz 19. Miliony lidí v USA mohly poprvé v televizi přímo sledovat start sovětské rakety. Týž den ve 20:50 hodin SEČ se z mysu Canaveral odlepilo i Apollo 18. Na oběžné dráze zaujaly obě lodi ve stanovené době výchozí pozice a začaly se připravovat ke spojení. Spojovací manévr začal 17. července ve 13:54 SEČ, když byly lodě od sebe vzdáleny 1130 kilometrů. Spojení se povedlo napoprvé, v 17:12 SEČ. Za tři hodiny si ve dveřích spojovacího modulu Stafford s Leonovem podali ruce.

Slavné podání ruky mezi ruským kosmonautem a americkým astronautem
Zdroj: NASA

Přátelé, na čas

Následovaly vzájemné návštěvy posádek, reportáže, společné jídlo, výměny vlajek a dárků. Posádky provedly pokusy s UV zářením, tavbou kovů nebo umělým zatměním Slunce. Definitivně se plavidla rozpojila 19. července. Sojuz 19 přistál 21. července 1975 v 11:51 SEČ u Arkalyku v Kazachstánu a Apollo 24. července 1975 ve 22:18 SEČ v Tichém oceánu nedaleko Havajských ostrovů. Mise byly úspěšně završeny.

Pouze americká posádka měla menší zdravotní potíže, protože se kvůli chybě při přistání nadýchala škodlivých plynů. Projekt Sojuz-Apollo měl zahájit hlubší spolupráci obou velmocí. Ale přituhnutí v mezinárodní politice, utajování techniky Sověty a jejich snaha získat co nejvíc informací od druhé strany znamenalo nejen opětovné zostření vztahů mezi velmocemi, ale i konec vesmírné spolupráce.

I tato jedna osamocená expedice přesto stačila k potvrzení, že se kosmické lodě obou zemí mohou na oběžné dráze spojit, a tedy i případná záchranná výprava je reálná. Naštěstí to ale nebylo nikdy zapotřebí, k žádné katastrofě, která by takovou misi vyžadovala, totiž nikdy nedošlo.

S posádkou se spojil americký prezident Gerald Ford
Zdroj: NASA

Na další vesmírné spojení si svět musel počkat dvacet let a na pád komunistického režimu. Až roku 1995 se spojil americký raketoplán Atlantis s ruskou orbitální stanicí Mir a spojením vzniklo největší těleso, jaké kdy lidé vytvořili ve vesmíru.

Od té doby pak kosmické spolupráce pokračovaly v přátelském duchu zejména na stanici ISS – a trvá tam, přes konflikt kvůli ruské invazi na Ukrajinu, i nadále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 10 mminutami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 20 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 21 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 22 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.