Starliner má stále potíže. NASA slibuje, že na Zemi se vrátí

Kosmická loď Starliner společnosti Boeing, která nyní kotví u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), se navzdory poruchám dokáže bezpečně vrátit na Zem. Z oběžné dráhy to při tiskové konferenci uvedli dva astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které plavidlo na ISS dopravilo a kteří se měli vrátit už před několika týdny.

Barry „Butch“ Wilmore a Sunita „Suni“ Williamsová byli prvními astronauty, kteří se s kosmickou lodí Boeingu na začátku června vydali do vesmíru. Jejich připojení k ISS ale málem na poslední chvíli zmařily úniky pohonných látek a problémy s naváděcími tryskami. Mise původně měla trvat osm dní s návratem 14. června.

Astronauti uvedli, že návrat očekávají, jakmile týmy na Zemi dokončí testy trysek. Přesné datum NASA při středeční tiskové konferenci nezmínila. Oba zkušení piloti podle agentury AP uvedli, že jim prodloužený pobyt na ISS nevadí, využívají ho k vědecké práci a pomáhají stálé posádce s údržbou.

Problematická loď

NASA a Boeing se pokoušejí vyřešit potíže na zcela nové jednotce Starlineru v zařízení v Novém Mexiku, které je jedním z míst pro přistání plavidel vracejících se z vesmíru. Problém podle nich tkví v pohonném systému, který slouží k manévrování kosmické lodi.

Pět trysek selhalo, když se Starliner 6. června blížil k orbitální stanici. Čtyři z nich se od té doby podařilo aktivovat. Velitel mise Wilmore ve středu uvedl, že by měli s pilotkou Williamsovou mít k dispozici dostatek funkčních trysek, aby se dostali z oběžné dráhy a zamířili k Zemi. V případě potřeby můžou naváděcí zařízení doplnit i větší motory Starlineru.

„Selhání není možnost. Proto tu teď zůstáváme,“ uvedl Wilmore v narážce na stejnou větu, kterou řekl Gene Kranz z NASA během mise Apollo 13, která téměř skončila smrtí astronautů. Mise se na Zemi nevrátí dříve než na konci července, možná ale dokonce až v srpnu.

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a kvůli následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...