Poslední desetiletí se téměř s jistotou stane tím nejteplejším v historii měření. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě o stavu klimatu, která byla nyní zveřejněna na okraj klimatické konference OSN v Madridu. Zpráva je dalším důkazem toho, že se globální teploty zvyšují, napsala agentura AP.
„Předběžná data ukazují, že období 2015 až 2019 a období 2010 až 2019 budou téměř s jistotou nejteplejšími pěti a nejteplejšími deseti lety v dějinách záznamů,“ uvedla Světová meteorologická organizace. Podle ní tak pokračuje trend zahájený v 80. letech minulého století, kdy je každá následující dekáda teplejší než ta předcházející.
Teplotní údaje za letošní rok budou k dispozici teprve za několik měsíců, Světová meteorologická organizace však očekává, že rok 2019 bude v dějinách měření druhý nebo třetí nejteplejší.
„Extrémní vlny veder a záplavy, k nimž docházelo jednou za sto let, jsou nyní čím dál pravidelnější,“ napsal v prohlášení ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas.
„Země od Baham přes Japonsko po Mosambik byly postiženy ničivými tropickými cyklony. Arktidu a Austrálii zdevastovaly lesní požáry,“ dodal. Jak upozornila v létě například BBC, rozsáhlé požáry zasáhly oblasti na Aljašce, Sibiři, v Grónsku či v Kanadě.
Přírodní pohromy letos vyhnaly z domovů miliony lidí, konstatovala WMO. Klimatické změny jsou podle organizace rovněž hlavním důvodem toho, že se po desetiletí poklesu v poslední době ve světě znovu zvýšil počet lidí trpících hladem. V roce 2018 nemělo dostatek potravin 820 milionů osob, zatímco v předchozím roce to bylo 811 milionů.
Kromě rostoucích teplot zpráva Světové meteorologické organizace upozorňuje i na to, že mořská voda je v současné době o 26 procent kyselejší, než byla na začátku industriální éry, což ničí mořské ekosystémy.
Lékaři varují před zdravotními dopady
Klimatické změny mají negativní dopad i na lidské zdraví. U příležitosti klimatické konference OSN, která v pondělí začala v Madridu, to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Kvůli změnám klimatu podle ní více lidí trpí tepelným stresem, extrémními výkyvy počasí i nemocemi, které přenáší komáři.
„Klimatická krize si vybírá svou daň na zdraví. Proč? Protože naše plíce, náš mozek, naše oběhová soustava velmi trpí jevy, které jsou příčinou klimatických změn,“ uvedla za WHO ředitelka odboru životního prostředí, klimatických změn a zdraví Maria Neiraová. Za „naprosto pobuřující“ označila skutečnost, že jen procento prostředků vynaložených na boj s klimatickými změnami putuje do zdravotnictví.
„WHO považuje klimatické změny za možná největší zdravotní riziko 21. století,“ uvedl odborník zdravotnické organizace Diarmid Campbell-Lendrum. Podle něj je třeba snížit emise oxidu uhličitého, jinak se budou dál ničit zásoby jídla, pitné vody a ovzduší, tedy „vše, co potřebujeme k udržení dobrého zdravotního stavu populace“.
Světová zdravotnická organizace podle Campbella-Lendruma odhaduje, že ročně zemře kvůli znečištění ovzduší přes sedm milionů lidí. Snížení emisí skleníkových plynů, které způsobují klimatické změny, by snížilo i znečištění ovzduší, které má dopad na lidské zdraví, dodala WHO.
Do průzkumu WHO o dopadech klimatických změn na lidské zdraví se zapojilo více než sto zemí světa. Velcí hráči jako Spojené státy a Indie mezi nimi ovšem nebyli, upozornila agentura Reuters.
