Mnoho odrůd ovoce, které se u nás v současné době pěstují, patří mezi tradiční a dobře adaptované na podmínky, jež u nás v minulosti panovaly. Neumí se ale přizpůsobit klimatickým změnám – a přestože se celkově otepluje, největší riziko přináší mráz.
Klimatologové už delší dobu poukazují na to, že se změnou klimatu a souvisejícím oteplováním se prodlužuje vegetační sezona. To znamená, že se zkracuje zima a jaro přichází dřív. A rostliny kvetou stále dříve. Jenže možnost vpádu mrazivého arktického vzduchu se nemění, což představuje problém. Rostliny jsou vystavené hrozbě zmrznutí výrazně delší dobu než dříve.
Dřívější nástup vegetace je pro rostliny nebezpečný, protože otevírá delší časové okno, kdy je mohou poškodit nízké teploty. Kvetoucí rostliny jsou touto hrozbou velmi zranitelné: stačí jen hodinový pokles na tři stupně pod nulou a většina kvetoucí vegetace má problém. O úrodě tak může rozhodnout jediná mrazivá noc.
Některé odrůdy jsou ohroženější než jiné
Arktický vzduch na jaře vnikal do Česka vždy a vnikat bude, ale když rostliny zahajovaly vegetaci v půlce dubna, riziko poškození bylo daleko nižší.
Obecně platí, že jarními mrazíky nejvíc trpí ovocné stromy a vinná réva. Jako první mezi nimi kvetou meruňky, mandloně a broskvoně, později se přidávají třešně, slivoně a hrušně. Právě proto mrazy tak často zničí právě plody těchto stromů. Nejpozději naopak kvetou jabloně a réva.
Důležité ale také je, jaké odrůdy se pěstují. Některé jsou mnohem odolnější – například u vinné révy jsou zásadní rozdíly mezi raně rašícími (například Chardonnay, Merlot, Frankovka) a pozdně rašícími (například Cabernet Sauvignon, Tramín červený, Dornfelder).
A podobně je tomu i u meruněk. „V letošním roce v Genofondové kolekci meruněk se 400 sledovanými odrůdami na Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty v Lednici z běžných odrůd vykvetly nejdříve odrůdy Wonder Cot a Sweet Red (1. 3. 2024), v roce 2023 vykvetla nejdříve odrůda Hulu xing (19. 3. 2023) a Scout (18. 3. 2023), v roce 2022 odrůdy Skaha a Manicot (obě 25. 3.) a v roce 2021 odrůda Merkurij a In bei xing (31. 3. 2021). Tyto záznamy nám říkají, že fyziologie kvetení meruněk je u každé odrůdy jiná a že každá odrůda reaguje na teplotní průběh zimy jinak,“ uvádí výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně.
A vliv má také poloha: v nižších polohách, kde vegetace startuje dřív, je riziko vyšší. Právě proto klimatická změna zhoršuje pěstitelské podmínky v nižších polohách republiky. Naopak je šancí pro střední a vyšší polohy, kde bude tepleji a bude zde i dostatek srážek.
Právě cílený výběr odolnějších druhů je tím nejlepším adaptačním opatřením na klimatické změny. A platí to i u zranitelných meruněk. „Změna klimatu ovlivňuje dobu kvetení meruněk, ale nepůsobí stejně na všechny odrůdy. Z našich pozorování je zřejmé, že staré, tradiční odrůdy nejsou schopné adaptace na tyto změny. Například u odrůdy Velkopavlovická byla pozorovaná v posledních deseti letech neschopnosti přinášet pravidelné a alespoň průměrné sklizně,“ uvádí Tomáš Nečas ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Vliv klimatických změn je možné zmírnit i jinými opatřeními, jako například výběrem lokality, managementem výsadby, výběrem podnože a podobně,“ dodává vědec.
