Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
Zasněžená krajina i ulice měst a vesnic a teploty lehce pod nulou, taková je asi představa většiny lidí o ideální podobě Vánoc, především pak samotného Štědrého večera. Bílé Vánoce jsou nejen v Česku a ve střední Evropě, ale třeba i v řadě klimaticky podobných regionech Severní Ameriky v posledních dekádách stále vzácnější. A jinak tomu obecně nebude ani letos.
Ani letos se totiž významnější sněhové pokrývky v Česku na většině území nedočkáme. Existují ale místa, kde šance existuje. Podívejte se na mapu, která přehledně ukazuje, kdy a kde bude podle modelu Aladin v Česku sněžit a pršet:
Je sice pravda, že právě na Štědrý den začne do střední Evropy od severovýchodu pronikat studenější vzduch a objeví se i sněžení, vyjma hor na severu a severovýchodě Česka a zejména Šumavy a Novohradských hor ale počítejme většinou maximálně s popraškem. Právě hory na jihu a jihozápadě Čech mají největší šanci na významnější sněhovou nadílku – díky návětrnému efektu (při severovýchodním větru) by tam mohlo místy napadnout pět až deset centimetrů sněhu.
A pár centimetrů sněhu by mohlo ležet i v okolí hor, mimo jiné v Českých Budějovicích. Na většině území ale během štědrodenního odpoledne a večera už srážky ustanou a oblaka se – hlavně v severní polovině území – budou protrhávat. Teploty vyšplhají na minus dva až plus dva stupně Celsia, ale díky čerstvému severovýchodnímu větru bude pocitově podstatně chladněji – zejména v Moravské bráně i kolem minus deseti stupňů.
V noci na Boží hod počítejme na celém území s mrazem – při slabším větru až desetistupňovým, jinde klesnou minima na hodnoty kolem minus pěti stupňů. Další dva sváteční dny budou většinou ve znamení malé oblačnosti, po dlouhé době se tak často i mimo hory dočkáme jasného nebe.
Bude ale chladno. Ve čtvrtek naměříme minus čtyři až plus jeden stupeň a na Štěpána pak minus dva až plus tři stupně Celsia. Ochladí se také na horách, nejvíc začátkem svátků, naopak později se tam díky tvořící se inverzi začne opět mírně oteplovat.
Evropa bez sněhu
Sníh na začátku Vánoc bude – kromě hor – chybět na většině míst střední Evropy, ale i v Pobaltí včetně jižního Švédska a Finska. Mimochodem, právě severní Evropu čekají nadprůměrně teplé svátky, a to díky vlivu tlakové výše, jejíž střed se bude udržovat nad Severním mořem.
Po jejím severním okraji bude proudit teplý vzduch z Atlantiku na sever kontinentu, kde tak teploty budou často sedm až dvanáct stupňů, výjimečně i nadprůměrnější. Například v Helsinkách naměří na první a druhý svátek vánoční maxima kolem šesti stupňů. Teplo bude také na Islandu a ostrovech severně od Skandinávie a třeba na Špicberkách bude hlavně začátek Vánoc s teplotami lehce nad nulou.
Naopak po jižním okraji zmíněné výše pronikne chladný vzduch z východní až severovýchodní Evropy nejen k nám do centrálních, ale i do západních a jihozápadních částí kontinentu, kde tak hlavně druhá část Vánoc bude podobně teplá, jako v jižním Finsku.
Navíc se nad západním Středomořím vytvoří tlaková níže, která bude v těchto regionech přinášet deštivé počasí s velkou oblačností. Nejvydatněji by mělo pršet v oblasti mezi Marseille a Barcelonou – na návětří tamních kopcovitých oblastí může do konce svátků spadnout i přes dvě stě milimetrů srážek, a hrozí tak povodně.
V horských oblastech pak může vydatně sněžit, a to se týká také jižních Alp. Na Balkáně se ochladí během svátečních dnů, zejména v horských oblastech tam do pátku napadne 15 až 30 centimetrů sněhu. Teploty i přes ochlazení ale moc nízké nebudou, maxima tak v nížinách většinou lehce přesáhnou nulu, a to i ve vnitrozemských oblastech.
