Kanadský potápěč pořídil video velké medúzy

Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.

Když se řekne „nejdelší tvor na Zemi“, někdo si představí plejtváka obrovského, někdo jiný zase možná obří krakatici. Ve skutečnosti ale tento rekord drží zřejmě úplný jiný tvor: medúza talířovka obrovská. Právě tohoto bezobratlého tvora teď Roney nafilmoval ve vodách Sališského moře.

Protože je tento živočich pomalý a navíc nemá oči (dokáže ale svými světločivnými buňkami vnímat tmu a světlo), nechal se pozorovat a filmovat tak dlouho, že mohlo vzniknout působivé video, na němž jsou vidět detaily těla talířovky.

Načítání...

Lví hříva

Tento tvor je fascinující rovnou z několika důvodů. Tím prvním, výše zmíněným, jsou jeho rozměry. Internet je plný falešných fotografií, kde tělo medúzy, jemuž se říká zvon, svými rozměry zcela zastiňuje blízké potápěče. Tak velká samozřejmě talířovka není, za většinu její velikosti jsou zodpovědná chapadla.

Její zvon má u těch největších exemplářů průměr až 180 centimetrů, ale chapadla mohou podle mořských biologů měřit až neuvěřitelných 36,5 metru. Právě díky jednomu ze stovek bičovitých chapadel, jimiž talířovka disponuje, si Roney tvora při nočním potápění všiml: „Po několika minutách jsem si všiml dlouhého, tenkého chapadla, které se táhlo nad mou hlavou a sahalo daleko za hranice mého zorného pole,“ napsal na Instagramu.

Tato chapadla jsou sice o hodně tenčí než třeba chapadla krakatic nebo chobotnic, ale představují mnohem větší nebezpečí. Obsahují totiž obrovské množství buněk, které obsahují a vylučují neurotoxiny – jedy schopné škodit celému spektru živých tvorů, včetně člověka. Lidé s talířovkami nepřicházejí do styku často, protože se vyskytují spíše na chladném otevřeném moři než v pobřežních vodách.

Neexistuje žádný doložený případ, kdy by kvůli požahání touto medúzou zemřel člověk – nicméně roku 2010 narazila na mrtvé tělo tohoto bezobratlého žahavce pětačtyřicetiletá žena ve skotských vodách a zasáhly ji desítky chapadel, které se vznášely volně ve vodě. Dokázala se sice dostat ke břehu, ale pak skončila v nemocnici s poměrně vážnými zraněními.

Stopy po chapadlech talířovky na kůži skotské plavkyně
Zdroj: International Paramedic Practice

Je s ní ale spojená smrt sice fiktivní, ale o to slavnější. Právě ona je totiž příčinou úmrtí přírodovědce Fitzroye McPhersona v povídce Arthura Conana Doyla jménem Lví hříva. S pomocí doktora Watsona to odhalí Sherlock Holmes.

Rozvětvená vlákna zanechají na kůži krvavé podlitiny. Při bližším ohledání zjistíme, že se tyto skládají z drobounkých ranek nebo puchýřů, a do každé této ranky jako by se zapichovaly rozžhavené jehličky, směřující přímo do nervů.
Sherlock Holmes v povídce Lví hříva

Talířovkám se daří nejlépe v chladnějších vodách, právě proto bylo objevení tohoto tvora v povídce o Sherlocku Holmesovi v Anglii takovým překvapením. Zato ve vodách Sališského moře mají podmínky ideální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...