Kamerun začal jako první očkovat proti malárii. Může to zachránit statisíce dětských životů

Celosvětový boj proti malárii učinil krok kupředu, když Kamerun jako první na světě zahájil očkovací program proti této nemoci přenášené komáry. Napsala to agentura Reuters, podle které by měl projekt ročně zachránit desítky tisíc dětských životů v celé Africe.

Roku 2022 se po celém světě nakazilo malárií téměř 250 milionů lidí. Zemřelo na ni 608 tisíc lidí. Drtivá většina tohoto problému dopadá na Afriku, která zaznamenala na 94 procent nakažených, a dokonce 95 procent úmrtí. A asi 85 procent úmrtí se tam týká dětí ve věku do pěti let. To všechno se teď může změnit díky novému očkování.

Vývoj vakcíny RTS,S od společnosti GlaxoSmithKline, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO), trval zhruba třicet let. Vedle už existujících nástrojů, jako jsou například sítě proti komárům, má pomoci v boji s nemocí, před níž se Afrika zatím neuměla bránit.

Zachránit alespoň třetinu životů

Po úspěšných klinických testech, které proběhly například v Ghaně, Keni a Malawi, je Kamerun první zemí, kde budou dávky vakcíny podávány v rámci rutinního očkovacího programu. Symbolickou první injekci dostala v pondělí ve zdravotnickém zařízení poblíž Yaoundé holčička jménem Daniella.

Kamerun nabízí vakcínu RTS,S zdarma všem kojencům do šesti měsíců věku. Aby očkování plně zabralo, potřebují lidé dostat celkem čtyři dávky. Podle zdravotníků budou nová očkování podávána současně s obvyklými dětskými vakcínami, aby to bylo pro rodiče jednodušší. V Kamerunu totiž není pro řadu rodin žijících v odlehlejších částech země snadné dopravovat se častěji k lékařům.

Program vakcinace proti malárii chce letos podle globální aliance Gavi zavést dalších devatenáct zemí, kde má být do let 2024 až 2025 očkováno proti malárii přibližně 6,6 milionu dětí. Očkování je podle amerických vědců účinné nejméně ve 36 procentech případů, což znamená, že by mohlo zachránit více než jeden ze tří životů. To znamená asi dvě stě tisíc dětských životů ročně.

„Dlouho jsme čekali na den, jako je tento,“ komentoval tento program jeden z představitelů afrického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na společném on-line brífinku s WHO, Gavi a dalšími organizacemi.

Ozývá se i skepse

Naléhavost zavedení tohoto programu je podle agentury Reuters zřejmá. Následky pandemie covidu-19, rostoucí odolnost hmyzu vůči insekticidům a další problémy v posledních letech brzdí boj proti malárii, přičemž podle WHO se počet případů v roce 2022 meziročně zvýšil přibližně o pět milionů.

O tuto konkrétní vakcínu už projevilo zájem více než třicet zemí kontinentu. Obavy z omezení dodávek se zmírnily poté, co druhá očkovací látka v prosinci dokončila klíčový regulační krok.

Zavedení druhé látky „by mělo vést k dostatečné nabídce vakcíny, která uspokojí vysokou poptávku a dostane se k dalším milionům dětí,“ uvedla na brífinku ředitelka WHO pro imunizaci Kate O'Brienová. Vakcína R21, vyvinutá Oxfordskou univerzitou, by mohla být uvedena na trh v květnu nebo červnu, uvedla programová ředitelka Gavi Aurelia Nguyenová.

Někteří odborníci vyjádřili skepsi kvůli nízké účinnosti látky. Obyčejně látky s tak nízkou účinností nebývají schválené. Podle skeptiků by zavedení vakcín mohlo odvrátit pozornost od širšího boje proti této nemoci i financování. Lidé by mohli očkování příliš uvěřit a odvracet se od používání zavedených nástrojů prevence malárie, jako jsou například moskytiéry a antimalarika.

Zdravotničtí odborníci na brífinku uvedli, že zavádění vakcín bylo doprovázeno rozsáhlou osvětovou činností, aby se potlačila jakákoli váhavost ohledně vakcín a zdůraznila se důležitost dalšího používání všech ochranných opatření vedle vakcín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...