Záznamy z americké sondy Juno pomáhají vědcům získat nové poznatky o Jupiteru a jeho rozsáhlém víru, takzvané Velké rudé skvrně. Podle nových zjištění tento atmosférický jev, který je v podstatě obrovskou bouří, sahá mnohem hlouběji, než odborníci původně předpokládali.
Velká rudá skvrna podle poznatků výzkumníků sahá do hloubky zhruba 350 až 500 kilometrů pod horní hranicí oblačnosti. K tomuto závěru vědci dospěli na základě měření sondy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), která kolem Jupiteru krouží po eliptické dráze od roku 2016.
Nová data ze sondy Juno pomáhají vědcům vytvořit trojrozměrný model atmosféry Jupiteru.
Nástroj zvaný mikrovlnný radiometr umožnil vědcům nahlédnout pod horní hranici oblačnosti na Jupiteru a zkoumat podobu několika rotujících bouří včetně Velké rudé skvrny. Zjistili přitom, že Velká rudá skvrna sahá mnohem hlouběji do atmosféry Jupiteru, než experti odhadovali. Nenachází se totiž jen v horních vrstvách atmosféry, ale dosahuje do míst, kde se tvoří oblaka, dochází ke kondenzaci a kam se nedostává sluneční svit.
Data ze sondy Juno už dříve ukázala, že tryskové proudění v atmosféře Jupiteru sahá do hloubky zhruba 3200 kilometrů.
Záhadný plynný obr
Vědci na základě dřívějších modelů a srovnání se zemskou atmosférou předpokládali, že Velká rudá skvrna je poměrně mělkou bouří, přiznává Scott Bolton, autor jedné ze dvou nových studií o Jupiteru publikovaných v odborném časopise Science. „Jupiter funguje poměrně záhadně, což vlastně tak nějak poprvé odhalujeme, jelikož tato mise je první, která umožnila nahlédnout do planety. To, co sledujeme, je překvapivé,“ dodává.
„Z vědeckého hlediska je záhada, jak bouře může trvat tak dlouho a být takto veliká,“ nastiňuje Bolton. „Je dost široká na to, aby pohltila Zemi,“ popisuje bouři autorka druhé studie z časopisu Science Marzia Parisiová.
Tvar Velké rudé skvrny se postupem času změnil a jsou náznaky, že se bouře zmenšuje. „Je to největší bouře v celé Sluneční soustavě,“ podotýká Bolton. „Extrémy jsou většinou fascinující, ale také vytvářejí neuvěřitelnou krásu,“ dodal.
Největší planeta Sluneční soustavy je tak veliká, že by se do ní vešlo tisíc Zemí. Při pohledu na Jupiter dominují barevné pruhy a bouře, včetně Velké rudé skvrny. Předpokládá se, že planeta, která je označována za plynného obra, je složena převážně z vodíku, helia a menšího množství jiných plynů.
Juno bude zkoumat i Jupiterovy měsíce
V pořadí pátá planeta od Slunce má rovníkový průměr zhruba 143 tisíc kilometrů. Velká rudá skvrna je anticyklona o šířce zhruba 16 tisíc kilometrů, která rotuje na jižní polokouli Jupiteru. Jev charakterizují karmínově zbarvené mraky, které se točí proti směru hodinových ručiček. Tento jev existuje po staletí, dosud se však vědcům nepodařilo objasnit, co se skrývá pod jeho povrchem.
Jupiter a Země jsou zcela odlišné světy, a to nejen pokud jde o objem. Země je kamenitá, Jupiter je složen převážně z plynů, ale je možné, že má tvrdé jádro tvořené těžšími prvky.
Sonda Juno získává informace o atmosféře Jupiteru, vnitřní struktuře a magnetickém poli. Má také proletět kolem Jupiterových velkých měsíců Europa a Io a prozkoumat malé prstence kolem planety.
