Pandemie, která zdecimovala populace ježovek v Rudém moři, se dále šíří a ničí tyto ostnokožce v částech Indického oceánu. Podle agentury Reuters na to upozorňují izraelští vědci, podle kterých by rozšíření nebezpečného patogenu mohlo dosáhnout celosvětových rozměrů. Druh ježovek, na který pandemie doléhá, je přitom dobře známý tím, že chrání korálové útesy a jeho úhyn znamená další ohrožení pro tento beztak křehký ekosystém.
Vědci pandemii původně zaznamenali před rokem v Akabském zálivu v Rudém moři a od té doby se jim patogen díky molekulární analýze podařilo identifikovat. Spojují ho s rozsáhlým úhynem ježovek v Rudém moři, u Arabského poloostrova a teď už i v tak vzdálené oblasti, jako je ostrov Réunion ležící východně od Madagaskaru.
Vědci předpokládají, že zdrojem epidemie je invazivní tvor, patogenní parazit patřící mezi nálevníky.
Reuters píše, že patogen zabíjí rychle a efektivně, kolonie ježovek diadémových mohou být zničeny během pouhých dvou dnů. Kvůli této rychlosti mají vědci potíže udělat si obrázek o tom, kolik jedinců hyne, řekl zoolog Omri Bronstein z Telavivské univerzity.
Vypadá to, že nákaza se šíří směrem na východ do tropických vod Tichého oceánu do oblasti známé jako Korálový trojúhelník, která se rozkládá mezi jihovýchodní Asií a australským Velkým bariérovým útesem. Bronstein se svými kolegy o svých poznatcích informoval v odborném časopisu Current Biology.
Ochránce korálových útesů umírá
Tento vědec napadené ježovky popisuje jako „sekačky“ na korálové útesy, protože z nich odstraňují řasy, které zabraňují přístupu slunečního světla ke korálům. V Akabském zálivu se této funkce neujal žádný jiný živočich a Bronstein se svým týmem sleduje, jak se řasy rozrůstají. „Když ten úhyn v Rudém moři začal, byl tak rozsáhlý a rychlý, že jsme se nejdříve domnívali, že tam musí být nějaké znečištění nebo něco podobně závažného, ale že to je lokálně omezené,“ říká.
Vědci tento jev sledovali dále na jih na Sinaji v přístavišti, kde kotví trajekt jezdící z jordánské Akaby. O dva týdny později se nákaza rozšířila o sedmdesát kilometrů a po ježovkách, dříve dominantním druhu na mořském dnu, zůstaly jen tisíce koster.
Podle Bronsteina se v současnosti neví o žádném způsobu, jak nemoc zastavit. Existuje ale šance vytvořit izolovanou populaci ježovek přežívajících jinde a tyto živočichy později znovu na nyní zasažených místech vysadit.
Izraelský tým teď spolupracuje s dalšími vědci z regionu, aby zmapovali rozsah pandemie a získali o ní další podrobnosti. „Musíte mít lidi na místě, aby vám dodávali informace, protože během 48 hodin nemusíte mít ani důkaz o tom, že k nějakému úhynu došlo,“ říká Bronstein. „Tato koordinace a spolupráce je klíčová pro to, abychom měli přehled o této rychle se vyvíjející situaci,“ vysvětluje.
