Jedenáctiletá školačka objevila zřejmě největšího ichtyosaura v dějinách, mohl mít až třicet metrů

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

„Tati, to je ale veliká kost,“ zavolala na svého otce jedenáctiletá Ruby. Její táta Justin přiběhl blíž a nemohl věřit svým očím. Ta kost byla totiž opravdu obrovská.

Takhle začal v létě roku 2020 příběh, který skončil v polovině letošního dubna, když vědci vydali studii, v níž tehdejší nález popsali. Ruby a Justin Reynoldsovi totiž náhodou objevili pozůstatky největšího mořského plaza v dějinách Země – a okamžitě na něj upozornili vědce, konkrétně profesora Deana Lomaxe.

Tento titánský druh ichtyosauara mohl měřit podle konzervativních odhadů pětadvacet metrů, tvrdí vědci. Mohl být ale dokonce ještě výrazně větší – horní hranice odhadu jeho velikosti je totiž „přes třicet metrů“. Což by z něj dělalo nejen největšího plaza planety, ale dokonce i jednoho z největších tvorů vůbec.

Tým objevitelů: (zleva) Dean Lomax, Ruby Reynoldsová, Justin Reynolds a Paul de la Salle
Zdroj: University of Manchester

Ráj ichtyosaurů u Britských ostrovů

Profesor Lomax patří mezi přední světové experty na ichtyosaury. Právě on roku 2018 objevil pozůstatky až donedávna největšího britského ichtyosauara, který mohl měřit maximálně 23 metrů. Jenže nový nález je ještě zachovalejší a ještě větší.

Paleontologové pod Lomaxovým vedením byli z objevu tak nadšení, že Justinovi a Ruby dovolili, aby společně s nimi pátrali na místě objevu dál. A časem tento tým našel další kusy stejné čelisti, které do sebe dokonale zapadaly – jako několik milionů let stará skládačka. Poslední kus se povedlo najít až v říjnu 2022.

„Obří ryboještěr od řeky Severn“

Lomaxův tým z analýzy kostí zjistil, že patřily doposud neznámému druhu obřího ichtyosaura, který dorůstal podobných rozměrů jako největší tvor současnosti, plejtvák obrovský. Vědci mu dali jméno Ichthyotitan severnensis, což znamená „obří ryboještěr od řeky Severn“.

Kosti jsou staré asi 202 milionů let a pocházejí z konce triasu. V této době dominovali v oceánech ekosystémům obrovští ichtyosauři, věk těchto titánů se už ale tehdy chýlil svému konci – na obzoru byla totiž událost, které se říká „Velké vymírání na konci triasu“.

Během tohoto kataklyzmatu vyhynula nejen většina obřích ichtyosaurů, ale zřejmě asi 76 procent všech suchozemských i mořských tvorů. Tato událost mimo jiné otevřela dveře k ovládnutí planety dinosaurům. Každopádně nově objevené kosti mohly patřit jednomu z posledních obrů celého věku.

Vizualizace dvojice ichtyosaurů Ichthyotitan severnensis
Zdroj: University of Manchester

Publikující vědkyní ve věku teenagera

Paleontolog Lomax je nadšený nejen výsledkem objevu, ale také přístupem rodiny Reynoldsových. „Neskutečně na na mě zapůsobilo, že Ruby a Justin správně identifikovali nález jako další obrovskou čelist ichtyosaura. Poznali, že se shoduje s tou, kterou jsme popsali v roce 2018. Požádal jsem je, jestli by se nechtěli připojit k mému týmu, který by tuto fosilii studoval a popsal, včetně jejího pojmenování. A oni se té možnosti chopili,“ uvedl vědec.

A malé Ruby věští velkou budoucnost: „Ruby se teď vlastně stala publikující vědkyní, která nejen našla, ale také pomohla pojmenovat druh gigantického prehistorického plaza. Něčím takovým se moc teenagerů pochlubit nemůže,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...