Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

Loni habry vyrašily 7. března, letos 10. března a předloni 17. března. Všechny tři poslední údaje jsou tak na prvních třech místech za dobu pozorování, informoval Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Takzvaný fenologický tým v tomto ústavu monitoruje rašení habrů i dalších dřevin a kvetení bylin nepřetržitě na stejných lokalitách 75 let. Poslední tři roky jsou podle výsledků mimořádné – a to nejen celkově, ale i v porovnání s předešlými dvaceti lety, které byly samy o sobě nadprůměrné.

I letos jaro nastoupilo velmi časně, přestože zima byla chladnější než loni. „Vegetace ožívá a rostliny se začínají probouzet. Nástup jara je razantní a po podprůměrném únoru teploty vyletěly nahoru. Nejvhodnější podmínky pro start vegetace z pohledu teplot byly na Moravě, ve východních Čechách, v Praze či ve Frýdlantském výběžku. Například na Znojemsku či Kroměřížsku jsou letošní teplotní sumy o polovinu vyšší, než je průměr. Proti loňsku jsou naopak více než o třetinu nižší,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček.

Rašení habrů
Zdroj: CzechGlobe

Podle expertů je možné, že se vegetace probouzí brzy, navzdory oproti loňsku chladnější zimě, i kvůli poměrně vysoké teplotě půdy. Letos totiž na velké části území půda nepromrzla ani do hloubky deseti centimetrů. Většina záření pohlceného povrchem půdy tak neslouží k rozpouštění ledu v půdě, takže lze vidět rychlý nárůst teplot a prohřívání povrchu půdy.

  • Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin
  • Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny
  • Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.

Odborníci uvedli, že díky dlouhodobým pozorováním takzvaných fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a dlouhodobě na pokračující klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve. „Jejich posun není lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je zřejmé, že se jedná prakticky o celosvětový trend,“ uvedla Lenka Bartošová, která se fenologií zabývá.

Meruňky v problémech

Oproti loňskému roku je některé kvetení zpožděné. Například loni touto dobou už kvetly meruňky: stalo se to právě 11. března a šlo o vůbec nejranější kvetení v dějinách pozorování, tedy od roku 1961. Do té doby kvetlo toto ovoce nejdřív 13. března, oba tyto případy jsou jediné, kdy se to stalo v první polovině března.

Pro rostliny takové předčasné kvetení znamená riziko. Meruňky jsou totiž mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních a kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.

Na pozorování jednotlivých fází v ročním cyklu rostlin se podílejí i základní školy. „Rašení, olisťování nebo kvetení ovocných stromů sledují učitelé a učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně z přibližně patnácti základních škol. To vše díky spolupráci s Ekologickým institutem Veronica, který aktivitu monitorování fenofází zařadil mezi své badatelské projekty pro děti na základních školách,“ dodala Bartošová. Výsledky pozorování, zajímavosti či historické řady lze najít na webu Fenologické fáze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...