Jako zázrak: mikročip v oku vrátil starým lidem zrak

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Implantát je tenčí než polovina lidského vlasu a má podobu SIM karty do telefonu o rozměrech dva krát dva milimetry. A umí něco, co by lidé v minulosti označili jako zázrak: vrací lidem zrak.

Ztráta zraku ve vyšším věku je tragédie, která lidem extrémním způsobem snižuje kvalitu života, vede k sebevraždám a způsobuje rodinné tragédie. Až doposud proti těmto degenerativním poruchám neexistovala silnější ochrana – lidé se museli temnotě přizpůsobit. Teď jim ale svitla naděje.

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise New England Journal of Medicine, lékaři implantovali tato zařízení nazvaná Prima 38 seniorům, kteří poté většinou znovu získali schopnost číst písmena, čísla i celá slova. Nic z toho předtím nedokázali.

„V historii umělého vidění to představuje novou éru,“ uvedl pro britský deník Guardian Mahi Muqit, vedoucí konzultant v oční nemocnici Moorfields v Londýně, jedné ze sedmnácti nemocnic, jež se projektu zúčastnily. „Doposud slepí pacienti jsou teď schopni dosáhnout významného obnovení centrálního vidění, což se dosud nikdy nepodařilo. Znovuzískání schopnosti číst je významným zlepšením jejich kvality života, zlepšuje jejich náladu a pomáhá jim obnovit sebevědomí a nezávislost,“ dodal.

Výsledky jsou podle studie velmi přesvědčivé: k nějakému zlepšení došlo u drtivé většiny osob, 84 procent účastníků dokázalo po implantaci zařízení opět číst. Všichni přitom ztratili centrální vidění a měli pouze omezené periferní vidění předtím, než jim bylo implantováno zařízení během operace trvající méně než dvě hodiny.

Jak to funguje

Mikročip se musí do oka pacienta voperovat při poměrně náročném zákroku, který se jmenuje vitrektomie. Při něm se umístí pod střed sítnice.

Komunikuje pak s brýlemi, jež jsou vybavené technologií takzvané rozšířené reality: pomocí kamery snímají okolí a jsou propojené s miniaturním počítačem na opasku.

Pacienti mohou brýle použít k zaostření a naskenování objektu v promítaném obrazu, který chtějí číst. Brýle promítají scény v podobě infračerveného paprsku přes čip, který aktivuje zařízení. Umělá inteligence v počítači pak zpracovává tyto informace a převádí je na elektrický signál, který prochází buňkami sítnice a zrakového nervu do mozku.

Zásadní obrat

Takzvaná suchá forma makulární degenerace neboli AMD je hlavní příčinou toho, proč lidé ve starším věku přicházejí o zrak. Nemocní lidé zpočátku vidí uprostřed svého zorného pole šedé stíny, postupně ztrácejí schopnost rozeznávat barvy, číst, sledovat televizi, ale dokonce v pokročilejších fázích ani nerozeznávají obličeje.

Léčba této formy makulární degenerace stále neexistuje, protože při ní zanikají buňky v oku. Existují ale náznaky, že mohou pomáhat potravinové doplňky s obsahem vitaminu E, zinku a luteinu. Nicméně ty mohou průběh ztráty zraku jenom zpomalit.

Právě proto je tento experiment natolik zásadním pokrokem – jen v České republice nějakou formou tohoto zdravotního problému trpí kolem půl milionu lidí.

Příběh pacientky

Guardian přinesl i rozhovor s jednou z pacientek. Sheila Irvinová z Wiltshire dostala čip v situaci, kdy už o zrak téměř přišla. „Před implantací to bylo, jako bych měla v očích dva černé disky a okolí bylo zkreslené. Byla jsem vášnivá čtenářka a chtěla jsem to zpět. Během operace jsem necítila žádnou bolest, ale stále jsem si byla vědoma toho, co se děje,“ uvedla.

„Je to velký rozdíl. Je to nový způsob, jak vidět očima, a bylo to neuvěřitelně vzrušující, když jsem začala vidět písmena. Není to jednoduché naučit se znovu číst, ale čím více času tomu věnuji, tím více se toho naučím,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 16 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...