Jako zázrak: mikročip v oku vrátil starým lidem zrak

Tým britských vědců dokázal pomocí implantovaného čipu a umělé inteligence obnovit ztracené schopnosti číst a rozpoznávat lidské tváře několika desítkám pacientů. Zařízení se bude dále testovat.

Implantát je tenčí než polovina lidského vlasu a má podobu SIM karty do telefonu o rozměrech dva krát dva milimetry. A umí něco, co by lidé v minulosti označili jako zázrak: vrací lidem zrak.

Ztráta zraku ve vyšším věku je tragédie, která lidem extrémním způsobem snižuje kvalitu života, vede k sebevraždám a způsobuje rodinné tragédie. Až doposud proti těmto degenerativním poruchám neexistovala silnější ochrana – lidé se museli temnotě přizpůsobit. Teď jim ale svitla naděje.

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise New England Journal of Medicine, lékaři implantovali tato zařízení nazvaná Prima 38 seniorům, kteří poté většinou znovu získali schopnost číst písmena, čísla i celá slova. Nic z toho předtím nedokázali.

„V historii umělého vidění to představuje novou éru,“ uvedl pro britský deník Guardian Mahi Muqit, vedoucí konzultant v oční nemocnici Moorfields v Londýně, jedné ze sedmnácti nemocnic, jež se projektu zúčastnily. „Doposud slepí pacienti jsou teď schopni dosáhnout významného obnovení centrálního vidění, což se dosud nikdy nepodařilo. Znovuzískání schopnosti číst je významným zlepšením jejich kvality života, zlepšuje jejich náladu a pomáhá jim obnovit sebevědomí a nezávislost,“ dodal.

Výsledky jsou podle studie velmi přesvědčivé: k nějakému zlepšení došlo u drtivé většiny osob, 84 procent účastníků dokázalo po implantaci zařízení opět číst. Všichni přitom ztratili centrální vidění a měli pouze omezené periferní vidění předtím, než jim bylo implantováno zařízení během operace trvající méně než dvě hodiny.

Jak to funguje

Mikročip se musí do oka pacienta voperovat při poměrně náročném zákroku, který se jmenuje vitrektomie. Při něm se umístí pod střed sítnice.

Komunikuje pak s brýlemi, jež jsou vybavené technologií takzvané rozšířené reality: pomocí kamery snímají okolí a jsou propojené s miniaturním počítačem na opasku.

Pacienti mohou brýle použít k zaostření a naskenování objektu v promítaném obrazu, který chtějí číst. Brýle promítají scény v podobě infračerveného paprsku přes čip, který aktivuje zařízení. Umělá inteligence v počítači pak zpracovává tyto informace a převádí je na elektrický signál, který prochází buňkami sítnice a zrakového nervu do mozku.

Zásadní obrat

Takzvaná suchá forma makulární degenerace neboli AMD je hlavní příčinou toho, proč lidé ve starším věku přicházejí o zrak. Nemocní lidé zpočátku vidí uprostřed svého zorného pole šedé stíny, postupně ztrácejí schopnost rozeznávat barvy, číst, sledovat televizi, ale dokonce v pokročilejších fázích ani nerozeznávají obličeje.

Léčba této formy makulární degenerace stále neexistuje, protože při ní zanikají buňky v oku. Existují ale náznaky, že mohou pomáhat potravinové doplňky s obsahem vitaminu E, zinku a luteinu. Nicméně ty mohou průběh ztráty zraku jenom zpomalit.

Právě proto je tento experiment natolik zásadním pokrokem – jen v České republice nějakou formou tohoto zdravotního problému trpí kolem půl milionu lidí.

Příběh pacientky

Guardian přinesl i rozhovor s jednou z pacientek. Sheila Irvinová z Wiltshire dostala čip v situaci, kdy už o zrak téměř přišla. „Před implantací to bylo, jako bych měla v očích dva černé disky a okolí bylo zkreslené. Byla jsem vášnivá čtenářka a chtěla jsem to zpět. Během operace jsem necítila žádnou bolest, ale stále jsem si byla vědoma toho, co se děje,“ uvedla.

„Je to velký rozdíl. Je to nový způsob, jak vidět očima, a bylo to neuvěřitelně vzrušující, když jsem začala vidět písmena. Není to jednoduché naučit se znovu číst, ale čím více času tomu věnuji, tím více se toho naučím,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...