Jaderný fyzik Petráček zůstane rektorem ČVUT

Rektorem Českého vysokého učení technického (ČVUT) bude i v dalším funkčním období jaderný fyzik a nynější rektor Vojtěch Petráček. Do funkce ho zvolil akademický senát univerzity. Petráčkovo další volební období by po jeho jmenování prezidentem mělo začít v únoru příštího roku. Nejstarší technickou univerzitu ve střední Evropě by měl vést do konce ledna 2026.

Středeční volby se účastnilo 36 z 45 členů senátu, část členů se podle předsedy Jana Janouška v minulých dnech omluvila, přičemž omluvenky podle Janouška souvisely s epidemií covidu-19. Už v prvním kole volby získal sedmapadesátiletý Petráček nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu.

Jaderný fyzik Petráček se stal rektorem školy v roce 2018, kdy ve vedení vystřídal nynějšího předsedu Technologické agentury Petra Konvalinku. O místo rektora se ucházel už v roce 2013, tehdy ho ale Konvalinka porazil.

V dalším období by chtěl Petráček navázat na svou dosavadní práci, která podle něj umožnila rozvoj ČVUT jako excelentní výzkumné univerzity úzce svázané se společností i státem. V uplynulých měsících podle něj škola získala dobré renomé mimo jiné pro své nasazení v boji s covidem-19, kdy například pomáhala s výrobou dezinfekce, ochranných masek nebo plicních ventilátorů.

Za priority pro další roky označil snahu o dosažení plně mezinárodního dvojjazyčného prostředí ve výuce, další zlepšení ve vědě a výzkumu, vytvoření zrychlené strategie investiční výstavby nebo zintenzivnění spolupráce s dalšími univerzitami.

Na škole, jejíž historie sahá do roku 1707, studuje podle jejího webu zhruba osmnáct tisíc studentů. Má osm fakult, nabízí 227 studijních programů, z toho 94 v cizím jazyce. V minulém roce hospodařila podle své výroční zprávy přibližně s pěti miliardami korun z veřejných zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...