Istanbulu hrozí zemětřesení. Geofyzici sice nevědí kdy, ale předpověděli sílu: až 7,4 stupně

Napětí mezi tektonickými deskami může v budoucnu způsobit zemětřesení v Istanbulu. S tímto verdiktem přišli po dvou a půl letech měření němečtí geofyzikové. Potenciální otřesy by podle jejich výpočtů měly sílu mezi 7,1 a 7,4 stupni Richterovy škály. V největším tureckém městě žije šestnáct milionů lidí, přesto podle expertů není důvod k panice.

Tým geofyziků měřil napětí mezi tektonickými deskami na dně Marmarského moře. V hloubce osmi set metrů vědci za pomoci akustického měření zkoumali Severoanatolský zlom nedaleko Istanbulu, který odděluje Eurasijskou a Anatolskou zemskou desku. Právě třením litosférických desek vzniká napětí, které se následně může uvolnit a způsobit tektonické zemětřesení.

Odhadnout, kdy může tato přírodní katastrofa Istanbul postihnout, není v současných vědeckých možnostech. Tým pod vedením Dietricha Langeho díky svým poznatkům dokáže předpovědět pouze pravděpodobnou sílu.

Během pozorování geofyzici zjistili, že od roku 1766, kdy v oblasti bylo zaznamenáno zemětřesení, se desky posunuly nejméně o čtyři metry. Přístroje za dobu měření zaznamenaly jen občasnou seismickou aktivitu, přičemž zlom by měl být minimálně tři kilometry hluboký. Z těchto čísel plyne, že potenciální síla otřesů by se pohybovala mezi 7,1 a 7,4 stupně Richterovy škály.

Nepřipravený Istanbul

Před dvaceti lety se v oblasti otřásla zem silou 7,4 stupně. O život tehdy přišlo více než sedmnáct tisíc lidí. Heidrun Koppová, členka výzkumného týmu, řekla pro agenturu DPA, že vědci nechtějí šířit paniku. Potenciální otřesy ale podle ní mohou způsobit významné materiální škody.

„Litosférické desky v Marmarském moři pro Istanbul představují riziko. Studie ukazuje mimo jiné to, že je potřeba provést další výzkumy v regionech, kde jsou trhliny v zemské kůře blízko pobřeží,“ uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature Communications.

Další bádání je potřeba i proto, že o povaze tektonických zlomů v Marmarském moři mají odborníci jen útržkovité znalosti. To představuje překážku při odhadování rizik spojených se zemětřeseními v jednom z nejlidnatějších regionů Evropy.  Obavy z otřesů jsou proto v Istanbulu všudypřítomné.

Ačkoliv existují nouzové plány pro případ katastrofy a jak se chovat při zemětřesení se učí i děti ve škole, řada staveb nesplňuje bezpečnostní standardy. I při menších otřesech se proto stává, že padají budovy, jež by je měly bez problému vydržet. Před rizikem nedávno varovala i architektka Mücella Yapiciová, která upozorňuje, že ve městě se zastavují volná prostranství, která mají sloužit jako bezpečná shromaždiště v případě zemětřesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...