Hydra padla. Němečtí kriminalisté rozbili největší drogovou burzu na temném internetu

Německé úřady oznámily, že se jim podařilo zcela zlikvidovat rozsáhlý drogový obchod na „darknetu“, rozbily jeho strukturu a zabavily víc než 650 milionů korun v bitcoinech.

Německé úřady převzaly kontrolu nad servery Hydry, což byl dlouhodobě fungující černý trh s drogami. Ukrýval se na „darknetu“, neboli temném webu. Šlo o vůbec největší nelegální tržiště na světě – mělo více než 19 tisíc prodávajících a přes 17 milionů zákazníků.

  • Temný web (anglicky darkweb) je ta část obsahu World Wide Webu, která je umístěna na darknetech, tedy překryvných sítích, které využívají internet, ale jsou přístupné pouze prostřednictvím speciálního softwaru nebo konfigurace. 
  • Temný web tvoří část hlubokého webu, což je oblast webu, kterou vyhledávače neindexují.

V úterý oznámili zánik Hydry představitelé německého Spolkového kriminálního úřadu. V tiskové zprávě uvedli, že úřady zabavily velkou část serverové infrastruktury webu a také přibližně 543 bitcoinů, jež na webu byly – v přepočtu měly hodnotu přibližně 23 milionů euro, respektive 652 milionů korun.

Úřady tvrdí, že činnost tohoto černého trhu vyšetřují už od loňského srpna; na jeho odhalení, zmapování a následné likvidaci spolupracovali s několika americkými agenturami, včetně ministerstva spravedlnosti, FBI a protidrogového úřadu.

Ruská drogová žumpa

Ruskojazyčné darknetové tržiště Hydra bylo několik let jedním z největších zdrojů nelegálního obchodu v on-line prostředí. Stránka, která existovala nejméně od roku 2015, měla před svým uzavřením přibližně 17 milionů zákazníků a přibližně 19 tisíc prodejců.

Podle společnosti Elliptic, která se zabývá analýzou podobných obchodů, byla Hydra v době svého působení známá jako centrum pro obchodování s drogami, přičemž zakrývala toky peněz i původ nakupujících i kupujících.

Podle Ellipticu klienti Hydry pocházeli hlavně z východoevropských států, především z Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Kazachstánu. Od svého spuštění tudy protekly bitcoiny v hodnotě nejméně 5 miliard dolarů, tedy přes sto miliard korun, odhaduje Elliptic.

„Nelegální tržiště bylo ruskojazyčnou platformou darknetu, která byla přístupná přes síť Tor přinejmenším od roku 2015,“ uvedli němečtí policejní úředníci ve své úterní tiskové zprávě. „Jen v roce 2020 činily jeho tržby nejméně 1,23 miliardy eur. Zejména služba Bitcoin Bank Mixer, která fungovala k zastírání digitálních transakcí a kterou platforma poskytovala, mimořádně ztěžovala vyšetřování kryptografických transakcí orgánům činným v trestním řízení,“ dodali vyšetřovatelé. 

Hydra se vrátí?

Stejně jako stejnojmenný mytologický tvor je i Hydra jen těžko porazitelná a je možné, že se zase v nějaké jiné podobě vrátí. Podobné to totiž bylo i u řady jiných podobných darknetových nelegálních projektů – například u známé služby Alphabay, která se vracela rovnou několikrát. 

Hydra na Čechově mostě
Zdroj: Wikimedia Commons
Nezmar, latinsky hydra
Zdroj: Proyecto Agua/ Flickr Commons

A stejný byl i příběh prvního známějšího darknetového obchodu Silk Road (Hedvábná stezka). Ten byl zrušený už roku 2013, ale ještě stejného roku se ho podařilo oživit. Definitivně padl až o rok později i se svým zakladatelem, Rossem Ulbrichtem – ten byl v rozsáhlém procesu usvědčen ve všech bodech obžaloby a odsouzen na doživotí bez možnosti propuštění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...