První návštěvníci si mohli v pondělí v Praze prohlédnout neúplné kostry Lucy a Selam. Jedni z nejstarších prokázaných předchůdců člověka se dostali do Evropy úplně poprvé – a to právě do Národního muzea, kde budou vystaveni do konce října. V rozhovoru odvysílaném v Událostech, komentářích objevitel kostry Lucy Donald Johanson přiblížil, že tehdy hned věděl, že našel něco důležitého.
Muž, který kostru samice australopitéka Lucy v Africe roku 1974 objevil, se v pondělí zúčastnil slavnostního otevření výstavy. Dnes už legendární dvaaosmdesátiletý paleontolog Johanson poskytl při této příležitosti rozhovor České televizi. „Myslím, že můj vztah s Lucy je nejdelší vztah v mém životě. Mám přátele z dob, kdy jsem studoval na střední škole, ale můj vztah s Lucy začal před padesáti lety,“ uvedl.
Pražská výstava je podle něj mimořádná už tím, že probíhá právě půlstoletí od nálezu. „Je to objev, který změnil paleoantropologii a naše představy o vývoji lidského rodu i o tom, kdo vlastně byli naši předci.“ Unikátnost výstavy je umocněna tím, že Lucy byla za celou dobu na nějaké výstavě jen jedenkrát, a to v USA, Selam dokonce vůbec nikdy. „Je to úplně unikátní, že by se takhle vydala na výstavu. A je jasné, že lidé chtějí vidět ty originály, to pravé – ať už jde o malbu, sochu, nebo třeba prapředka člověka,“ podotýká Johanson.
„My jako vědci se samozřejmě obáváme o její ochranu a bezpečnost, ale etiopská vláda to určitě všechno pečlivě zvážila,“ komentoval její bezpečnost.
Jedinečný nález
Pokud jde o moment objevu kostry, tak Johanson skoro hned věděl, že je to něco důležitého. „Protože jsem věděl, že v té době bylo jen minimum fosilií předchůdců člověka starších tří milionů let. A my prohledávali vrstvu, která byla starší než tři miliony let – takže mi hned bylo jasné, že Lucy musí být starší. Současně bylo vidět, že nejde jen o lebku, ale i o větší část kostry.“ Z toho podle něj hned při prvním pohledu vyplývalo, že nám to může říct spoustu informací o tom, jak tyto bytosti vypadaly.
„Nevěděli jsme ale ještě, k jakému druhu patřila, takže jsme nemohli vědět, jak přesně velký význam ten objev bude mít,“ dodává vědec. Podle antropologa Václava Vančaty z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se do té doby zdálo, že australopitékové jsou výrazně mladší. „Dnes už víme, že nejstarší nálezy jsou dokonce starší než pět milionů let,“ říká Vančata.
Revoluční podle Johansona byla ještě jedna další věc spojená s tímto objevem. Dnes už se obecně přijímá myšlenka, že Afrika je kolébkou lidstva – ale v době objevu Lucy to ani zdaleka nebylo samozřejmé. Až řada nálezů, jež začala právě Lucy, vedla k tomu, že se tato myšlenka obecně rozšířila. „Do té doby bylo naše vnímání velmi europocentrické. Ale jak se ukázalo, kolébkou lidstva byla ve skutečnosti Afrika. Zajímavé je, že se tím také potvrdila Darwinova úvaha o původu člověka z Afriky,“ zakončuje vědec.
Celý rozhovor si budete moci poslechnout v pořadu Hyde Park Civilizace, který se bude vysílat v sobotu 6. září.
