Hladina oceánu stoupá v Americe rychleji, než se čekalo

Podle nové analýzy jsou pobřežní města na jihu USA, včetně Miami, Houstonu a New Orleans, ohrožená vzestupem hladiny oceánu víc, než se vědci dosud obávali.

Řada nových studií popsala, jak moře u amerických břehů stoupá a kolik pevniny si už ukouslo. Podle jedné z nich došlo od roku 2010 podél jihovýchodního pobřeží USA a Mexického zálivu k dramatickému nárůstu hladiny oceánů – experti ho odhadují asi na 12,7 centimetru.

Zatímco celosvětově hladiny oceánů stoupají ročně asi o 0,44 centimetru, tohle je víc než dvojnásobné tempo. Více vody, která se dostává k lidským sídlům, zesiluje dopad velkých bouří, například hurikánu Ian, který v září zasáhl Floridu a způsobil škody za více než 113 miliard dolarů. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že šlo o historicky vůbec nejdražší přírodní katastrofu v tomto státu.

Nahrávám video

Konzervativní předpovědi, které připravuje agetura NASA, odhadují, že už do poloviny tohoto století stoupne hladina moří až o 30 centimetrů. Ani pak se ale nepřestane zvyšovat, i kdyby se podařilo zastavit emise skleníkových plynů. Tyto změny totiž mají velkou setrvačnost.

Studie arizonské univerzity, která v polovině dubna vyšla v odborném časopise Journal of Climate, popisuje, jak stoupající hladina zapůsobí na konkrétní místa v USA.

„Celé jihovýchodní pobřeží a pobřeží Mexického zálivu pocítí dopad zrychlujícího vzestupu mořské hladiny,“ uvedl autor studie, profesor Jianjun Yin z Arizonské univerzity. „Ukazuje se, že hladina vody spojená s hurikánem Ian byla nejvyšší v historii právě v důsledku kombinovaného účinku zvyšování hladiny moře a bouřkové vlny,“ dodal.

Ohrožená města mají miliony obyvatel

Hrozba stoupající hladiny oceánů visí nad spoustou hustě osídlených měst, ta se totiž nacházejí na pobřeží nebo v jeho blízkosti. Například Miami a Miami Beach se už teď potýkají se záplavami během přílivu a odlivu. Mnoho lidí si tak ani nemůže pojistit nemovitosti. 

Výzkumníci z Tulane University v New Orleans upozorňují, že zvyšování hladiny moře v oblasti Mexického zálivu a jihovýchodní části země je vyšší než celosvětový průměr, přičemž nárůst je podle nich „bezprecedentní za posledních nejméně 120 let“, za která mají spolehlivá data.

Další studie tvrdí, že postup oceánů na pevninu „ohrožuje národní bezpečnost USA a brání včasným adaptačním opatřením“. Podle autorů jsou problémem zejména bouře, které narušují opatření, jež by se dala využít, pokud by se hladina zvyšovala pomaleji. Škody, které způsobují hurikány, ale vyžadují nákladné a náročné záchranné práce, což zavádění adaptačních opatření stále oddaluje.

Situaci dále komplikuje fakt, že americká pevnina sama o sobě klesá. Příčinou je masivní čerpání ropy, plynu nebo podzemní vody pro průmysl a spotřebu obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...