Himálajských ledovců rapidně ubývá. Tání může připravit o vodu téměř dvě miliardy lidí

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Pohoří Hindúkuš a Himálaj se táhnou v délce 3500 kilometrů přes Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indii, Barmu, Nepál a Pákistán. Pokud se teplota zvýší o 1,5 až dva stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, ledovce v celém regionu do roku 2100 ztratí 30 až 50 procent objemu, píše ve zprávě ICIMOD.

Při oteplení o tři stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí, k čemuž svět při současné klimatické politice v podstatě směřuje, ledovce ve východní části Himálaje zahrnující Nepál a Bhútán přijdou až o 75 procent ledu. Jestliže globální teplota vzroste o čtyři stupně, zmizí v oblasti 80 procent objemu ledovců, konstatuje zpráva.

Himálajské a hindúkušské komunity pociťují změny ledovců, sněhu a trvale zmrzlé půdy již nyní. Například indické město Džošimath se letos začalo propadat a část obyvatel musela být během několika dnů přestěhována jinam.

Za změnu klimatu nemohou, následky nesou

„Lidé žijící v těchto horách, kteří nepřispěli téměř vůbec ke globálnímu oteplování, jsou klimatickými změnami vysoce ohroženi,“ upozornila odbornice na migraci a jedna z autorek zprávy Amina Maharjanová. „Obáváme se, že bez větší podpory tyto komunity nebudou schopné přežít,“ dodala.

Řada dřívějších zpráv, včetně těch vypracovaných Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu (IPCC), upozorňuje, že regiony pokryté sněhem a ledem patří k těm, které jsou klimatickými změnami zasaženy nejvíce.

Dopady klimatických změn na oblast Hindúkuše a Himálaje bylo pro vědce donedávna těžké posoudit, protože na rozdíl od evropských Alp či amerických Skalnatých hor chyběly dlouhodobé údaje.

Situace se částečně zlepšila, když Spojené státy v roce 2019 odtajnily špionážní satelitní snímky sahající až do roku 1970, na nichž jsou patrné ledovce v regionu. Posun přinesl i další rozvoj satelitních technologií v posledních pěti letech a posílení práce v terénu, uvádí agentura Reuters.

Nárazové záplavy

„Ve srovnání se zprávou z roku 2019 chápeme nyní mnohem lépe, jak může ztráta ledu pokračovat do roku 2100 při různé míře globálního oteplování,“ prohlásil Philippus Wester, vedoucí týmu vědců, kteří zprávu ICIMOD vypracovali.

„I když se může zdát, že díky tání ledovců budeme mít víc vody… bude to často nikoli ve formě stálého přítoku, ale spíše nárazových záplav,“ upozornil Wester. Řeky jako Ganga, Indus či Mekong budou podle zprávy kulminovat v polovině století a pak v nich bude vody ubývat.

Podle zprávy himálajské ledovce od roku 2010 tály až o 65 procent rychleji než v předchozím desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...