Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.

V posledních dnech sice Česko zažívá chladnější dny i noci, ale léto se rychle blíží a s ním také dny s vysokými teplotami, které mohou mít negativní dopady na zdraví.

Většina lidí vnímá vystavení nadprůměrným letním teplotám subjektivně negativně. Zejména extrémní vedra přitom můžou přinášet vážné krátkodobé i dlouhodobé zdravotní následky. Lidé mohou trpět nemocemi souvisejícími s teplem, jako je dehydratace a mdloby, nebo utrpět úpal. V krajním případě mohou důsledky extrémních teplot vést i ke předčasnému úmrtí.

Náchylnější k negativním dopadům horkého počasí jsou starší lidé a malé děti, protože mívají větší potíže s termoregulací, tedy udržováním stálé vnitřní tělesné teploty. V průběhu měsíců a let může navíc vystavení teplu zhoršit stávající chronická onemocnění, jako jsou onemocnění ledvin nebo kardiovaskulární onemocnění, a také zvýšit riziko duševních problémů a demence.

Problém, který zesiluje

Vzhledem k tomu, že globální průměrné teploty nadále stoupají v důsledku sílícího skleníkového efektu vyvolaného spalováním fosilních paliv, je stále větší část světové populace vystavena extrémním teplotám. I v Evropě vlny veder zabíjejí každoročně tisíce lidí, jen loni jich bylo nejméně devět tisíc. Nejde ale jen o krátkodobý dopad horkých vln, které zpravidla po pár dnech až týdnech skončí. Existuje totiž i dlouhodobější problém: vystavení vysokým teplotám totiž vede ke zrychlení procesu stárnutí, přičemž čím delší je toto působení, tím významnější je tato souvislost. Příčinou je oxidační stres spojený s dopady horka, který způsobuje poškození DNA, což ve finále může vést právě k urychlení stárnutí.

Studie zkoumající dopady teplého počasí na Tchaj-wanu odhalila, že zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň během 180 dní vede ke zrychlení biologického stárnutí o 0,04 až 0,08 roku. Toto tempo nárůstu se sice na první pohled může zdát malé, ale tyto účinky se mohou v průběhu času kumulovat. I mírné zvýšení rychlosti biologického stárnutí, pokud přetrvává dlouhodobě, může ve finále znamenat zrychlení stárnutí až o několik let. A to potenciálně znamená dřívější nástup nemocí souvisejících s věkem.

Navíc, pokud tyto malé změny ovlivní velké množství populace, přispívají k enormnímu nárůstu nemocnosti (zejména ve formě kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo cukrovky) a nákladů na zdravotní péči. Trvalé vystavení vysokým teplotám může vést také k častým poruchám spánku, zvýšení úrovně stresu a úzkosti. V průběhu času se tato fyziologická degradace hromadí a může urychlit zhoršování zdraví s věkem.

Zajímavé je i srovnání účinku vysokých teplot s dopady kouření – podle studie uveřejněné v časopise Science Advances je dopad dlouhodobého vystavení extrémně vysokým teplotám ekvivalentní účinku pravidelného kouření na buněčné stárnutí.

Ženy trpí horkem víc

Dopady teploty vzduchu na stárnutí přitom u různých skupin obyvatel nejsou stejné. U žen a osob s obezitou nebo cukrovkou 2. typu existuje silnější vazba mezi teplotou vzduchu a stárnutím. Ženy se totiž obecně méně potí a jejich tělo reaguje na teplo odlišně, což jim může ztěžovat ochlazování a někdy způsobit rychlejší zvýšení tělesné teploty. Lidé s cukrovkou pak často mají snížený průtok krve kůží, což může narušovat schopnost těla uvolňovat teplo a udržovat se v chladu při horkém počasí. Kromě toho může tělesný tuk působit jako izolace, která dále ztěžuje přenos tepla z jádra těla k pokožce.

A konečně je dobré zdůraznit, že extrémní vedro je obzvláště nebezpečné pro lidi, kteří žijí v městských oblastech s řídkou zelení a velkým množstvím betonu, což může být například část amerického New Yorku nebo Chicaga, v Evropě například Athén nebo Říma, ale i některých měst ve střední Evropě, jako je Budapešť. Jde tedy o města s výraznými tepelnými ostrovy. Pokud v daných lokalitách mají místní obyvatelé možnost využití klimatizace, pak se dopady veder pochopitelně neprojeví vůbec nebo jen minimálně. To je ale zejména pro lidi s nižšími příjmy často nedostupná záležitost. U nich tedy budou mít zvyšující se teploty závažnější dopady.

Nicméně i výše uvedená zjištění jsou zatím poměrně nová a zůstávají určité nejasnosti, které bude nutné dalším výzkumem odstranit. Třeba to, zda část dopadů vysokých teplot může být vratná, pokud člověk následně pobývá dlouhodobě v prostředí bez výrazného stresu z vysokých teplot, nebo jestli se nějak výrazně liší dopady dlouhodobého vystavení horka v závislosti na věku lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 18 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.