Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.

V posledních dnech sice Česko zažívá chladnější dny i noci, ale léto se rychle blíží a s ním také dny s vysokými teplotami, které mohou mít negativní dopady na zdraví.

Většina lidí vnímá vystavení nadprůměrným letním teplotám subjektivně negativně. Zejména extrémní vedra přitom můžou přinášet vážné krátkodobé i dlouhodobé zdravotní následky. Lidé mohou trpět nemocemi souvisejícími s teplem, jako je dehydratace a mdloby, nebo utrpět úpal. V krajním případě mohou důsledky extrémních teplot vést i ke předčasnému úmrtí.

Náchylnější k negativním dopadům horkého počasí jsou starší lidé a malé děti, protože mívají větší potíže s termoregulací, tedy udržováním stálé vnitřní tělesné teploty. V průběhu měsíců a let může navíc vystavení teplu zhoršit stávající chronická onemocnění, jako jsou onemocnění ledvin nebo kardiovaskulární onemocnění, a také zvýšit riziko duševních problémů a demence.

Problém, který zesiluje

Vzhledem k tomu, že globální průměrné teploty nadále stoupají v důsledku sílícího skleníkového efektu vyvolaného spalováním fosilních paliv, je stále větší část světové populace vystavena extrémním teplotám. I v Evropě vlny veder zabíjejí každoročně tisíce lidí, jen loni jich bylo nejméně devět tisíc. Nejde ale jen o krátkodobý dopad horkých vln, které zpravidla po pár dnech až týdnech skončí. Existuje totiž i dlouhodobější problém: vystavení vysokým teplotám totiž vede ke zrychlení procesu stárnutí, přičemž čím delší je toto působení, tím významnější je tato souvislost. Příčinou je oxidační stres spojený s dopady horka, který způsobuje poškození DNA, což ve finále může vést právě k urychlení stárnutí.

Studie zkoumající dopady teplého počasí na Tchaj-wanu odhalila, že zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň během 180 dní vede ke zrychlení biologického stárnutí o 0,04 až 0,08 roku. Toto tempo nárůstu se sice na první pohled může zdát malé, ale tyto účinky se mohou v průběhu času kumulovat. I mírné zvýšení rychlosti biologického stárnutí, pokud přetrvává dlouhodobě, může ve finále znamenat zrychlení stárnutí až o několik let. A to potenciálně znamená dřívější nástup nemocí souvisejících s věkem.

Navíc, pokud tyto malé změny ovlivní velké množství populace, přispívají k enormnímu nárůstu nemocnosti (zejména ve formě kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny nebo cukrovky) a nákladů na zdravotní péči. Trvalé vystavení vysokým teplotám může vést také k častým poruchám spánku, zvýšení úrovně stresu a úzkosti. V průběhu času se tato fyziologická degradace hromadí a může urychlit zhoršování zdraví s věkem.

Zajímavé je i srovnání účinku vysokých teplot s dopady kouření – podle studie uveřejněné v časopise Science Advances je dopad dlouhodobého vystavení extrémně vysokým teplotám ekvivalentní účinku pravidelného kouření na buněčné stárnutí.

Ženy trpí horkem víc

Dopady teploty vzduchu na stárnutí přitom u různých skupin obyvatel nejsou stejné. U žen a osob s obezitou nebo cukrovkou 2. typu existuje silnější vazba mezi teplotou vzduchu a stárnutím. Ženy se totiž obecně méně potí a jejich tělo reaguje na teplo odlišně, což jim může ztěžovat ochlazování a někdy způsobit rychlejší zvýšení tělesné teploty. Lidé s cukrovkou pak často mají snížený průtok krve kůží, což může narušovat schopnost těla uvolňovat teplo a udržovat se v chladu při horkém počasí. Kromě toho může tělesný tuk působit jako izolace, která dále ztěžuje přenos tepla z jádra těla k pokožce.

A konečně je dobré zdůraznit, že extrémní vedro je obzvláště nebezpečné pro lidi, kteří žijí v městských oblastech s řídkou zelení a velkým množstvím betonu, což může být například část amerického New Yorku nebo Chicaga, v Evropě například Athén nebo Říma, ale i některých měst ve střední Evropě, jako je Budapešť. Jde tedy o města s výraznými tepelnými ostrovy. Pokud v daných lokalitách mají místní obyvatelé možnost využití klimatizace, pak se dopady veder pochopitelně neprojeví vůbec nebo jen minimálně. To je ale zejména pro lidi s nižšími příjmy často nedostupná záležitost. U nich tedy budou mít zvyšující se teploty závažnější dopady.

Nicméně i výše uvedená zjištění jsou zatím poměrně nová a zůstávají určité nejasnosti, které bude nutné dalším výzkumem odstranit. Třeba to, zda část dopadů vysokých teplot může být vratná, pokud člověk následně pobývá dlouhodobě v prostředí bez výrazného stresu z vysokých teplot, nebo jestli se nějak výrazně liší dopady dlouhodobého vystavení horka v závislosti na věku lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...