Fyzici možná poprvé našli záhadnou temnou hmotu

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Je neviditelná, je nehmatatelná, je možná všudypřítomná. Po temné hmotě vědci pátrají už více než sto let – ale až doposud zcela bez úspěchů. Přitom podle většiny modelů by existovat měla: jako neviditelná kostra, která drží pohromadě maso galaxie.

Vědci o ní vědí jen nepřímo. Pokud by se použila metafora o kostře, tak jim chybí nástroj podobný rentgenu, který by se podíval dovnitř těla kosmu – a samozřejmě už vůbec ne na to, aby ho rozřezali. Mohou jen sledovat, kde kostra kosmu tlačí na jeho maso. Teď ale možná nastala změna, kdy ji vědci poprvé „zahlédli“.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Na základě údajů z kosmického teleskopu Fermi Gamma-ray Space Telescope spadajícího pod NASA astronom a profesor Tokijské univerzity Tomonori Totani tvrdí, že našel emise gama záření, které zřejmě pocházejí z temné hmoty. Popsal to tento týden v časopise Journal of Cosmology and Astroparticle Physics, mohlo by jít o záření částic WIMP.

Tato data vycházejí z měření za patnáct let. Naznačují existenci částice WIMP, která se už roky považuje za hlavního kandidáta na temnou hmotu. A také se spekuluje, že by se dala najít, protože při její anihilaci vzniká gama záření. Právě po něm vědci dlouho pátrali.

Výsledky jsou podle Totaniho sice velmi nadějné, ale není to zatím jisté. Možností je totiž více, nejen temná hmota. Podle vědce to ale nevypadá, že by pocházely z běžných astronomických zdrojů. „Přinejmenším představují nejslibnějšího kandidáta na záření z temné hmoty, který je dosud znám,“ uvedl fyzik.

Proč „musí“ existovat temná hmota

Ve většině teorií o vesmíru je temná hmota nutná – bez ní by zkrátka „maso“ vesmíru nedrželo při sobě. Bez její existence by se nedaly vysvětlit některé gravitační jevy. To, že něco drží známý vesmír pohromadě, ale věda to nevidí, musí nutně znamenat, že to něco je neviditelné.

Může to působit zvláštně, ale tyto modely, které s temnou hmotou pracují, velmi dobře fungují: na jejich základě vědci mohou vysvětlovat celou řadu jevů, a fungují dokonce i predikčně: tedy vědci je mohou využívat pro předpovídání toho, co objeví.

Právě částice WIMP této představě dobře odpovídají. A jediný způsob, jak je – alespoň teoreticky – spatřit, je pozorovat jejich zánik. Při srážce se totiž teoreticky zlikvidují a emitují gama záření.

Hledání neviditelného

Vědci se zaměřují na oblasti Mléčné dráhy, kde by mělo být temné hmoty teoreticky nejvíc – což je centrum galaxie. Z doposud neznámých důvodů bylo toto hledání bezúspěšné. Totaniho nebavilo jít dál ve stopách těchto neúspěchů, a tak se rozhodl hledat jinde, konkrétně v oblasti obklopující galaktický disk Mléčné dráhy.

A ke svému překvapení tam narazil na tak intenzivní emise gama záření, že odpovídaly velmi přesně tomu, jak v modelech vypadají srážky WIMP. Podle fyzika i dalších expertů, kteří se už k možnému objevu vyjádřili, je to velmi nadějné, ale ani zdaleka jisté. Hledání temné hmoty tedy pokračuje i nadále – nyní možná s novou zajímavou stopou, která může uvést vědce do míst, kde dříve zatím nepátrali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...