Fyzici možná poprvé našli záhadnou temnou hmotu

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Je neviditelná, je nehmatatelná, je možná všudypřítomná. Po temné hmotě vědci pátrají už více než sto let – ale až doposud zcela bez úspěchů. Přitom podle většiny modelů by existovat měla: jako neviditelná kostra, která drží pohromadě maso galaxie.

Vědci o ní vědí jen nepřímo. Pokud by se použila metafora o kostře, tak jim chybí nástroj podobný rentgenu, který by se podíval dovnitř těla kosmu – a samozřejmě už vůbec ne na to, aby ho rozřezali. Mohou jen sledovat, kde kostra kosmu tlačí na jeho maso. Teď ale možná nastala změna, kdy ji vědci poprvé „zahlédli“.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Na základě údajů z kosmického teleskopu Fermi Gamma-ray Space Telescope spadajícího pod NASA astronom a profesor Tokijské univerzity Tomonori Totani tvrdí, že našel emise gama záření, které zřejmě pocházejí z temné hmoty. Popsal to tento týden v časopise Journal of Cosmology and Astroparticle Physics, mohlo by jít o záření částic WIMP.

Tato data vycházejí z měření za patnáct let. Naznačují existenci částice WIMP, která se už roky považuje za hlavního kandidáta na temnou hmotu. A také se spekuluje, že by se dala najít, protože při její anihilaci vzniká gama záření. Právě po něm vědci dlouho pátrali.

Výsledky jsou podle Totaniho sice velmi nadějné, ale není to zatím jisté. Možností je totiž více, nejen temná hmota. Podle vědce to ale nevypadá, že by pocházely z běžných astronomických zdrojů. „Přinejmenším představují nejslibnějšího kandidáta na záření z temné hmoty, který je dosud znám,“ uvedl fyzik.

Proč „musí“ existovat temná hmota

Ve většině teorií o vesmíru je temná hmota nutná – bez ní by zkrátka „maso“ vesmíru nedrželo při sobě. Bez její existence by se nedaly vysvětlit některé gravitační jevy. To, že něco drží známý vesmír pohromadě, ale věda to nevidí, musí nutně znamenat, že to něco je neviditelné.

Může to působit zvláštně, ale tyto modely, které s temnou hmotou pracují, velmi dobře fungují: na jejich základě vědci mohou vysvětlovat celou řadu jevů, a fungují dokonce i predikčně: tedy vědci je mohou využívat pro předpovídání toho, co objeví.

Právě částice WIMP této představě dobře odpovídají. A jediný způsob, jak je – alespoň teoreticky – spatřit, je pozorovat jejich zánik. Při srážce se totiž teoreticky zlikvidují a emitují gama záření.

Hledání neviditelného

Vědci se zaměřují na oblasti Mléčné dráhy, kde by mělo být temné hmoty teoreticky nejvíc – což je centrum galaxie. Z doposud neznámých důvodů bylo toto hledání bezúspěšné. Totaniho nebavilo jít dál ve stopách těchto neúspěchů, a tak se rozhodl hledat jinde, konkrétně v oblasti obklopující galaktický disk Mléčné dráhy.

A ke svému překvapení tam narazil na tak intenzivní emise gama záření, že odpovídaly velmi přesně tomu, jak v modelech vypadají srážky WIMP. Podle fyzika i dalších expertů, kteří se už k možnému objevu vyjádřili, je to velmi nadějné, ale ani zdaleka jisté. Hledání temné hmoty tedy pokračuje i nadále – nyní možná s novou zajímavou stopou, která může uvést vědce do míst, kde dříve zatím nepátrali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...